Před šedesáti lety
Stalina se bál i Lenin. Až muž mlátící botou zahájil "dobu tání"
14.02.2016 09:10
Do povědomí světové veřejnosti se bývalý sovětský vůdce Nikita Chruščov zapsal několika výraznými epizodami. Byl to právě on, kdo na 20. sjezdu KSSS, který začal před šedesáti lety, 14. února 1956, přednesl projev, který odhalil zločiny sovětského diktátora Josifa, a zahájil tak "dobu tání" a některých pozitivních reforem. Jejich největším přínosem bylo propuštění statisíců politických vězňů a mírné zlepšení bytové situace v zemi.
Chruščovův tajný několikahodinový projev "O kultu osobnosti a jeho následcích" byl určen jen uzavřenému okruhu delegátů. Jeho plné znění bylo zveřejněno až v roce 1990. Chruščov v referátu vylíčil obludnou řadu represí a čistek, zejména mezi komunisty. "Stalinova samovláda vedla ke zvlášť těžkým důsledkům v průběhu Velké vlastenecké války," vyčetl Chruščov Stalinovi i údajně chybné kroky v zahraniční politice. Hovořil také o vysídlení mnoha národů.
V projevu Chruščov připomněl, že už Vladimír Iljič Lenin se Stalina v úřadu generálního tajemníka strany obával a citoval Leninův dopis z roku 1922, ve kterém Lenin uvedl: "Tím, že se soudruh Stalin stal generálním tajemníkem, soustředil ve svých rukou nesmírnou moc, a já si nejsem jist, dokáže-li vždy dost obezřetně tuto moc uplatňovat." Lenin ve svém dopise také napsal, že "Stalin je příliš hrubý a tento nedostatek, který se jakžtakž dá trpět ve styku mezi námi komunisty, nelze trpět u generálního tajemníka. Proto soudruhům navrhuji, aby uvážili, jak Stalina z této funkce přemístit, a jmenovali na ni jiného člověka, který by... byl snášenlivější, loajálnější, zdvořilejší a pozornější k soudruhům, méně náladový."
Základem projevu byly závěry zvláštní komise, kterou nechal Chruščov zřídit v roce 1955 a kterou vedl bývalý stalinista a akademik Pjotr Pospelov. Ze zprávy komise, kterou Chruščov použil jako základ ke svému projevu, vyplynulo, že "bylo zjištěno, že ze 139 členů a kandidátů ústředního výboru strany, zvolených na XVII. sjezdu (konal se v roce 1934), bylo zatčeno a zastřeleno (hlavně v letech 1937 a 1938) 98 osob, to je sedmdesát procent."
Návrat k "posvátným leninským zásadám"
Chruščov ale v projevu v poslední den sjezdu volal také po návratu k "posvátným leninským zásadám" a již týž rok na podzim ukázal Chruščov světu, že s oteplováním to nebude tak horké. Do rozbouřeného Maďarska, kde byla vytvořena pluralitní vláda, která vyhlásila i vystoupení z Varšavské smlouvy, poslal tanky. Krvavé boje si tehdy vyžádaly na čtyři tisíce životů. Se Západem sice kontroverzní Chruščov prosazoval "mírové soužití" (například v září 1959 jako první nejvyšší představitel SSSR navštívil USA), ale v roce 1962 pokusem instalovat na Kubě rakety málem proměnil studenou válku v horkou.
Největším přínosem Chruščovových reforem bylo bezpochyby propuštění statisíců politických vězňů, také se mírně zlepšila bytová situace v zemi. Po celém Rusku dosud stojí domy známé jako "chruščovky" nebo "chruščoby". Zvýšila se také životní úroveň zemědělců, ale v totalitním způsobu vlády se Chruščov od Stalina příliš nelišil. Zavedl například trest smrti za "hospodářské zločiny", obnovil proticírkevní kampaň a prosazoval přísný dohled státu i nad kulturou a uměním.
Ikonickým se stalo Chruščovovo vystoupení v OSN v říjnu 1960, kdy začal tlouct do řečnického pultíku vlastní botou. "Jseš chudej Filipíňák! Blbej poskok a lokaj imperialistů," křičel navíc na šéfa filipínské delegace, jehož otázka Chruščova rozčílila. V souvislosti s válkou na východě Ukrajiny bylo v uplynulých letech také hojně zmiňovaným počinem Chruščova to, že v roce 1954 připojil v rámci SSSR k Ukrajině Krym, který ale Rusko v roce 2014 anektovalo.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.