Gaza a západní břeh – rozpory mezi bratry rostou

Na západním břehu Jordánu vyvolalo utrpení lidí v Gaze demonstrace skoro v každém městě, vesnici i uprchlickém táboře. Na první pohled Palestince z obou území zármutek ze smrti tolika obětí spojil.

„Ať už bydlíme v Gaze, nebo kdekoli jinde, všichni trpíme stejně, naše srdce jsou propojená," říká Ajman Abdalláhová korespondentovi BBC na území Palestinské samosprávy.

Čtrnáctiletý Džalal Abú Chatíb vypadá zasmušile. Na demonstraci šel se svou matkou. „Co izraelské síly dělají v Gaze, má zničit celý palestinský lid, nejen Hamas," říká.

Přes všechny emoce začal páteční protest na hlavním náměstí v Ramaláhu pokojně.

Skandovaná hesla odsuzují Izrael za jeho útok a arabské státy za jejich nečinnost. Palestinské vlajky hrdě plápolají, izraelské hoří.

Pak však malá skupinka začne mávat zelenými vlajkami Hamasu. Jejich stranický pokřik se ztrácí ve volání po palestinské jednotě, ale už je pozdě.

Bezpečnostní síly Palestinské samosprávy, kterou vede Fatah, konkurenční strana Hamasu, na něco takového čekaly. Jejich jednotky se prodírají davem a bijí a zatýkají některé příznivce Hamasu. Nasazují slzný plyn.

Praskliny

Ze strachu před oddílem policistů vyzbrojených obušky a puškami se celá demonstrace rozpadá.

„Kvůli tomuhle jsem sem nepřišla," říká odcházející 31letá Buthena. „Co je na tom, že někdo volá hesla Hamasu? Proč nám policie brání vyjádřit rozhořčení nad smrtí tolika našich dětí?"

Palestinská samospráva je očividně citlivá k nařčením, že nedělá dost, aby zastavila izraelský útok na Gazu. Nejen Palestinci, ale i izraelští představitelé často obviňují samosprávu, že má sklony podporovat jakoukoli akci, která by oslabila jejího největšího rivala, Hamas. Palestinská samospráva vše vehementně popírá.

Politické rozpory západního břehu Jordánu a Gazy jsou dobře známé. Gazu už mnoho měsíců ovládá Hamas, který se snaží pomocí násilí a zatýkání vykořenit vliv Fatahu. Západní břeh Jordánu je řízen Fatahem, který se také snaží zničit svého rivala nevybíravými metodami.

Ale nejde jen o politiku. Protože obě palestinská území jsou od sebe oddělena, je pro Palestince cestující z jednoho do druhého nutné obstarat si k cestování izraelské povolení. To je velmi obtížné. Lidé žijící na obou územích mají hodně společného, včetně rodinných vazeb, ale pokud se situace nezmění, na západním břehu Jordánu a v Gaze se nevyhnutelně vyvinou dvě odlišné společnosti.

V současné době je, alespoň mezi veřejností, silný pocit jednoty. Ale jsou tu obavy, že až současná krize definitivně utichne, trauma, které lidé v Gaze prožili, by mohlo obě společnosti ještě více rozdělit.

Vzhůru nohama

Azza Somiriová sedí ve svém bytě v Ramaláhu a nemůže se přinutit přestat sledovat zpravodajské kanály v televizi.

„Není možné se teď v něčem chovat normálně. Všechno v našich životech je vzhůru nohama," říká.

Azza je původem z Gazy. Pracuje pro neziskovou organizaci, a tak pro ni bylo možné se před třemi lety přestěhovat do Ramaláhu. Na práci se teď soustředit nedokáže, příliš mnoho členů její rodiny zůstalo v Gaze.

Říká, že ji podpora obyvatel západního břehu dojala, ale že během let, co jsou obě území oddělená, mají lidé v Gaze hodně rozdílný pohled na život. Jejich zkušenosti jsou jiné, zažili mnohem více útlaku.

„Gazané nemají takové možnosti jako ti, kdo žijí na západním břehu," říká Azza Somiriová. „Tolik toho vytrpěli, jsou chudí a nezaměstnaní. Vznikla tam taková kultura smrti, ne proto, že by nechtěli žít, ale protože prostě nemají na výběr."

Izolace

Gaza je během posledních let čím dál více oddělována od světa. Během posledních osmnácti měsíců, od doby, co se dostal k moci Hamas, se všechno ještě výrazně zhoršilo. Izrael ve snaze vyvinout tlak na hnutí a zamezit raketovým útokům uzavřel své hranice s Gazou.

Desítky tisíc Palestinců přišly o práci a propadly se tak mezi chudé. Teď jsou závislí na pomoci, která se do oblasti dostane, jen když to izraelské úřady povolí.

Kromě toho uskutečňuje Izrael každý rok vojenské operace, které stejně jako tu současnou vede ve jménu civilistů žijících v dostřelu raket. Pokaždé mají několik stovek palestinských obětí.

Imad Freij je zaměstnancem společnosti, která každý měsíc uskutečňuje průzkumy na obou palestinských územích. Říká, že je jasné, že mezi lidmi v Gaze a na západním břehu Jordánu jsou propastné rozdíly, politické, sociální i náboženské.

„Lidé v Gaze jsou obecně vzato mnohem víc nábožensky založení," říká. „Z našich výzkumů také vyplývá, že jsou tu rozdíly v pocitu bezpečí, optimismu a v ekonomické situaci."

Radikalizace

Západní břeh Jordánu má samozřejmě také své problémy. Armáda často zatýká či rovnou zabíjí ty, které považuje za ohrožení izraelské bezpečnosti. Na celém území je přes šest set izraelských kontrolních stanovišť a blokád, pro Palestince je tak složité se po západním břehu pohybovat.

Basi Chúrí, podnikatel ze západního břehu, vede sbírku pro Gazu. Podle něj obě území sdílejí zkušenost s okupací a jakékoli vnímané rozdíly mezi nimi jsou jen povrchní.

„Západní břeh a Gaza jsou jedno," tvrdí. „Máme tolik společné historie, tolik společného úsilí, tolik krve, co jsme ztratili společně. Jsme dvě části jedné Palestiny, byli jsme obsazeni Izraelem ve stejný den."

Uvažuje o tom, že Izrael se snaží Palestince rozdělit, ale trvá na tom, že neuspěje.

Výzkumník Imad Freij má pocit, že současné násilí by mohlo mít na mentalitu těch, kteří žijí v Gaze, ohromný vliv.

„Kvůli izraelskému útoku na obyvatele Gazy se hodně změní jejich uvažování o budoucnosti," domnívá se Freij. „Je možné, že se Gazané výrazně zradikalizují."

Pro Palestince jsou samozřejmě destrukce a masivní ztráty na životech v Gaze bezprostřední katastrofou. Je však možné, že ničivý vliv uplynulých týdnů na jejich snahy o samostatný a jednotný stát se teprve projeví, píše BBC.

Foto: AP, Reuters