Malé i velké
Baterie jdou v Česku na odbyt, některé je ale obtížné recyklovat

Spotřeba baterií v Česku stále narůstá a dá se očekávat, že s rozvojem elektromobility a nových technologií ještě stoupne. Loni bylo na trh uvedeno 3667 tun baterií, vytřídit se podařilo 46 procent. Vyplývá to z tiskové zprávy organizace ECOBAT, která zajišťuje jejich zpětný odběr a recyklaci. Podle ředitele této společnosti Petra Kratochvíla je zatím obtížná recyklace kovu z lithiových baterií a také z nikl-kadmiových akumulátorů.

Téměř polovinu loni prodaných baterií tvořily ty alkalické, bylo jich 1713 tun. Podle zástupců Ecobatu je dobrou zprávou to, že se dlouhodobě snižuje podíl zinkových baterií, které představují vyšší zátěž pro životní prostředí. Loni se jich prodalo 723 tun. "Denně se v České republice prodá přes 400 000 kusů tužkových baterií typu AA," uvedl Kratochvíl. Nově stoupá i podíl baterií AAA a dlouhodobě se také zvyšuje podíl akumulátorů, které tvoří 32 procent všech baterií, jež se dostanou do oběhu.

Díky recyklaci se dá ze 100 kilogramů použitých baterií získat až 65 kilogramů druhotných surovin. Ne vždy je ale recyklace možná. Platí to například pro lithiové baterie, jejichž prodej se za posledních pět let zdvojnásobil. "Přestože cena lithia v posledních letech roste, zatím stále ještě není dostupná cesta, jak tento kov efektivně získávat recyklací z použitých lithiových baterií. To platí celosvětově," řekl ČTK ředitel Ecobatu.

Možná, ale drahá je recyklace nikl-kadmiových akumulátorů, které se používají například pro vrtačky. Jak uvedl Kratochvíl v dubnovém čísle odborného časopisu Odpadové fórum, náklady na recyklaci těchto akumulátorů se natolik zvýšily, že se za ni musí platit. "Stále hůře se nám hledá ekonomicky přijatelný odbyt NiCD baterií, kterých jsme sebrali a vytřídili kolem 60 tun," řekl Kratochvíl. Vysvětluje si to omezeným uplatněním získaného kadmia a nemožností vyvážet nebezpečné odpady do zemí, kde by zpracování mohlo být levnější. Kadmium je jedovatý prvek, který má tendenci se kumulovat v lidském těle a vážně poškozovat především játra a ledviny.

Evropská legislativa ukládá zemím vybrat zpět nejméně 45 procent baterií. Česká republika toto číslo splnila již v roce 2016, kdy podle průzkumů polovina zemí EU této kvóty nedosáhla. Podle Kratochvíla však není zpětný odběr samospasitelný, lidé by především měli snížit spotřebu baterií a více využívat ty nabíjecí.