Brusel vyčítá Česku, že má málo námořníků

Od osmdesátých let námořníků ubývá, v Evropě jich je asi dvě stě tisíc, v Česku tisícovka. "U nás začal problém už po revoluci. Protože byl v zahraničí nedostatek pracovních sil v říční i námořní plavbě, odcházeli lidé od nás na západ. Vznikaly dokonce agentury, které jim sjednávaly práci," popsal Jiří Aster, jednatel společnosti Česko-saské přístavy.

Zvýšit stavy evropských námořníků musí i suchozemský stát, jako je Česká republika. Ta je již zapsána na takzvané bílé listině, protože prošla přísnými kontrolami výcviku námořníků. Česko také vydává námořnické knížky odpovídající mezinárodní úrovni.

Evropa i Organizace spojených národů si tento obor hlídají. Kdyby Česko nebo jiná země zaostaly, jejich námořníci by nemuseli být uznáváni a pracovali by jen na nižších pozicích.

Evropská komise poslala české vládě výzvu ohledně porušení pravidel "v oblasti mobility a kvalifikace posádek". Evropa chce vědět, jak členské státy uznávají průkazy způsobilosti námořníků, a apeluje na ně, aby dodržovaly přísné vzdělávací normy. Spolu s Českem dostalo výzvu dalších deset států Unie.

Situace kolem nedostatku námořníků se však nelepší. "Vzhledem k nedostatku kvalifikované pracovní síly na moři stoupá zájem vyspělých zemí o přípravu a zaměstnávání vysoce kvalifikovaných lidí," uvedl Vít Šimonovský, ředitel odboru plavby ministerstva dopravy.

Evropská výzva je jen formální

Podle ministerstva dopravy je výzva komise pouze formální. Vše se prý vyřeší v novele zákona o námořní plavbě, kterou nyní připomínkuje legislativní rada vlády. Česko má podle ministerstva dobré námořníky, ale mohlo by jich být víc. Nepracují zpravidla pod českou vlajkou, většinou jsou na cizích lodích. "V letech 2005 a 2006 se například na italských námořních lodích s českou posádkou cvičili britští studenti námořních škol pod vedením českých námořních kapitánů," uvedl Vít Šimonovský.

A jak situaci s nedostatkem českých námořníků napravit? "Děčínská škola, odkud mimo jiné budoucí námořníci vycházejí, zaznamenává zájem o tento obor. Ti lidé se ale musejí někde školit a získávat praxi. Kvůli neutěšenému stavu domácí lodní dopravy to bohužel není možné," stěžuje si Jiří Aster.

Zahraniční plavební společnosti si podle něj nemohou dovolit zaškolovat nové lidi, protože rychle potřebují někoho, kdo bude schopen pracovat naplno. České rejdaře zase trápí, že mají špatné spojení s Německem po Labi. U státní hranice by chtěli nechat vybudovat jezy, které by zvedly hladinu řeky na potřebnou hodnotu.

Foto: Profimedia