Srovnání s EU
Desetina lidí má potíže vyjít s příjmem. Česko na 10. příčce

Téměř desetina domácností v Česku vychází jen velmi obtížně se svými příjmy. Ve vlastním hodnocení chudoby je tak ČR v EU na desátém místě za západními státy a před jižními zeměmi. Míra příjmové chudoby je pak v Česku nejnižší v osmadvacítce. Trápí také skoro desetinu obyvatel. Podle sociologů je vlastní vnímání situace a schopnosti vyjít s penězi jako ukazatel chudoby přesnější. Zohledňuje totiž nejen příjem, ale i výdaje. Své výsledky novinářům představili Jiří Večerník a Martina Mysíková ze sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Pod hranicí příjmové chudoby se ocitá ten, kdo nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Tato střední hodnota mzdy letos ve třetím čtvrtletí dosáhla 22 531 korun. Dvě třetiny odpovídají zhruba 13 500 korun. Chudoba kvůli nedostatečnému příjmu hrozila loni 9,7 procenta lidí, tedy zhruba milionu Čechů a Češek. Velmi obtížně s příjmy vycházelo 9,3 procenta lidí, tedy 960 tisíc osob. Ale jen čtyři z deseti lidí, jimž příjmová chudoba hrozí, mají problém s příjmem vyjít. Šest z deseti osob potíže nepociťuje. Jen čtyřem procentům Čechů a Češek hrozí příjmová chudoba a současně mají i problém vyjít s příjmem.

Podle Večerníka při porovnání příjmové chudoby a vycházení s příjmy jsou výsledkem zhruba stejná procenta, což je prý v EU výjimečné. Týká se to vždy téměř desetiny lidí. "Ze dvou třetin jsou to ale jiné domácnosti, jiní lidé," řekl Večerník.

Pokud se zohledňuje jen příjmový ukazatel a ne také výdaje, výsledky nemusejí podle autorů odpovídat situaci. Například v Praze jsou vyšší výdělky než v jiných regionech, ale metropole má i vyšší náklady za bydlení, podotkl Večerník.

"Subjektivní ukazatel založený na výpovědi domácností poskytuje vyrovnanější výsledky než ukazatel příjmové chudoby. Lépe odráží to, jak domácnosti vypovídají o své životní a finanční spokojenosti," uvedla Mysíková. I když Česko podle vlastního posouzení lidí není už zemí s nejnižší chudobou, podle expertky je desátá příčka za vyspělými západními státy "dobré umístění".

Nejméně problémů vyjít s příjmem mají lidé ve Finsku, Německu, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku a Francii. Velké obtíže tam přiznává méně než pět procent obyvatel. Naopak nejhůř jsou na tom Řekové, problém vyjít mají téměř dvě pětiny z nich.

Podle autorů výzkumu posuzování toho, jak lidé s příjmy vycházejí, zapadá do trendu posledních let. Roste totiž zájem o vlastní vnímání blahobytu, zohledňuje ho výzkum i politika. Večerník připomněl, že Nobelovu cenu za ekonomii dostal v tomto roce Angus Deaton. Získal ji za analýzu spotřeby, chudoby a blahobytu. Je průkopníkem ve využívání dat z průzkumu mezi domácnostmi k měření životní úrovně.

Česko patří podle statistik dlouhodobě i k zemím s nejnižším podílem lidí, které ohrožuje sociální vyloučení. Při něm hraje roli příjem, materiální zajištění a práce. Loni hrozilo 14,8 procenta lidí v Česku, tedy asi 1,5 milionu osob. Celkem asi 200 tisíc lidí nemělo ani dostatečnou částku, ani vybavení a ani zaměstnání.