Odkaz Jana Palacha
Hodnoty nabyté v roce 1989 je třeba stále bránit, zaznělo ze škol
16.01.2018 23:03
Před apatií a letargií ve společnosti varovali zástupci Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické, kteří si v úterý při tradičním pietním aktu u pražské filozofické fakulty připomněli čin Jana Palacha. Jeho odkaz je podle nich potřeba stále udržovat. Palach se před 49 lety upálil kvůli vývoji v československé společnosti po okupaci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968.
"Odkaz Jana Palacha nesmí zůstat zapomenut a musí nám připomínat to, že demokracie a svoboda nejsou samozřejmé a je třeba je hájit, je třeba za ně bojovat. Někteří z nás za ně přinesli oběť nejvyšší," řekl přihlížejícím lidem rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima.
Připomněl, že Palach na filozofické fakultě v Praze studoval. Nejprve byl přijat na ekonomickou školu, dopis o přijetí na jeho vysněný obor na filozofické fakultě obdržel podle Zimy jen několik dní předtím, než do země přijela vojska Varšavské smlouvy. "Když Palach viděl, jak společnost přechází do určité pasivity, odhodlal se k činu, který provedl na Václavském náměstí. Čin bral jako probuzení z letargie, z určité pasivity, která se začala projevovat zhruba po půl roce pobytu vojsk na našem území," dodal Zima.
Kancléř Vysoké školy ekonomické Andrej Tóth upozornil, že společnost v nynější době ztrácí kontakt s reáliemi z doby minulé. "Je třeba nadále připomínat, že hodnoty, které jsme nabyli v roce 1989 je třeba stále bránit," řekl Tóth.
Děkanka filozofické fakulty Mitjam Friedová řekla, že současní studenti Palachův odkaz udržují stále živý. "Kdyby ale dnes mezi nás Jan Palach přišel, asi by byl nemile překvapený tím, že si zase znovu musíme připomínat, že apatie a letargie nás, obyčejných občanů, je to největší nebezpečí, které existuje," řekla. Upozornila, že Palach se neupálil na protest proti okupaci Československa, jak se často uvádí, ale právě kvůli tehdejší náladě ve společnosti. "I dnes velmi silně platí to, že každý hlas se počítá, na každém hlasu záleží," dodala Friedová.
Jan Palach chtěl svým chováním probudit veřejnost upadající do letargie, která nastala v době po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Necelý půlrok po okupaci Československa, 16. ledna 1969 se na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Těžkým popáleninám po třech dnech podlehl.
Jeho pohřeb se stal manifestací za svobodu a demokracii, smutečního průvodu Prahou se zúčastnilo na 200 tisíc lidí. V dopise, který zanechal, naléhal na to, aby byly učiněny kroky na záchranu posledních zbytků demokracie. Palachův čin byl následován Janem Zajícem, členem Církve československé husitské.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.