Po více než padesáti letech se obyvatelé slovenské obce Lom nad Rimavicou dozvěděli o okolnostech havárie československého vojenského letadla, při níž v roce 1956 u této obce zahynulo 21 důstojníků československé armády.
Informace o jedné z největších poválečných leteckých katastrof v Československu komunistický režim tajil. Místní se k nim dostali až po odtajnění vojenské vyšetřovací zprávy. K 55. výročí tragické události chtějí v místě havárie odhalit pomník, který připomene památku obětí neštěstí. Uvedl to starosta obce Vladimír Vetrák a jeden z organizátorů pietní akce.
Odhalení památníku obětem nehody by se mělo konat 29. července. Organizátoři akce se nyní snaží prostřednictvím médií oslovit pozůstalé po obětech tragické nehody. Většina z nich byli zřejmě Češi.
Z letadla něco padalo
Z vyšetřovací zprávy o katastrofě vyplývá, že vojenské letadlo americké výroby D-47 havarovalo u obce Lom nad Rimavicou blízko Banské Bystrice 3. července 1956. "Očití svědkové viděli blížící se bouřky a slyšeli hukot letadla. V 15.13 viděli vylétnout z oblaků letadlo. Za letadlem viděli padat nějaké předměty," píše se v závěrech z vyšetřování nehody.
Letadlo odstartovalo z pražských Kbel s náčelníkem kádrové služby 22. výsadkové brigády. V Pardubicích vyzvedlo 14 dalších důstojníků, většinou z intendanční služby, která měla na starost hospodaření a zásobování armády. Letoun směřoval do slovenského Prešova. V hornaté oblasti za Banskou Bystricou se ale zřejmě dostal do bouřky a zřítil se. Nikdo z šestičlenné posádky a 15 cestujících nehodu nepřežil.
Havárie měla řadu očitých svědků, kteří viděli letadlo padat kolmo dolů. V okolí nehody pak našli kusy stroje i části lidských těl. Krátce po nehodě ale podle pamětníků místo havárie uzavřela policie a zakázala přístup k vraku letounu. Od té doby již místní žádné informace o nehodě nedostali a komunistický režim o ní mlčel. Nehoda přitom patří mezi desítku největších leteckých katastrof v historii Československa.
"Před rokem 1989 o tom funkcionáři nevěděli vůbec nic, jediné informace byly od pamětníků. Oficiálně se o tom nedalo zjistit nic," řekl místní kronikář Ĺudovít Kubiš, který je zároveň jedním z organizátorů vztyčení pomníku obětem neštěstí. V místě havárie se podle něj přitom dodnes dají najít trosky. Kubiš sám patří mezi pamětníky katastrofy, výbuch letadla ale slyšel jen z nedaleké vesnice. "Viděli jsme letadlo klesat za horu a pak jsme slyšeli silný hluk. Běželi jsme se starším bratrem tím směrem, ale už jsme se tam nedostali," řekl.
Proč ty tajnosti?
Mezi místními se podle Kubiše později šířila řada konspiračních teorií o tom, proč režim jakékoliv informace o nehodě tají. Spekulovalo se o tom, že účastníci letu směřovali na školení či výcvik do Moskvy a podobně.
Starosta Lomu nad Rimavicou se začal o historii nehody zajímat při jejím padesátém výročí, kdy zároveň uplynula doba pro odtajnění vojenských informací o události. Obec si od českého Vojenského historického archivu vyžádala vyšetřovací zprávy o nehodě, které obsahují i jmenný seznam obětí neštěstí. Tyto dokumenty poprvé oficiálně potvrdily katastrofu, která se místním vryla do paměti.
Koncem července chce spolek, který se historii nehody věnuje, odhalit v blízkosti jednoho z kráterů, které po pádu letadla zbyly, pamětní tabuli se jmény obětí. Žulový pomník by měl stát na otevřeném prostranství blízko hřebenové turistické stezky.
