Bilanční schůzka
Sobotka: Musí vzniknout fond na investice ve zdravotnictví

Pro investice do budov či přístrojů ve zdravotnictví bude podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) do budoucna nutné vytvořit speciální fond. Ze systému veřejného zdravotního pojištění na ně nezbývá dost. Peníze do fondu by mohly jít například z části spotřební daně z tabáku a alkoholu, řekl novinářům po bilanční schůzce s ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem (ČSSD). Pochválil ho a jeho předchůdce Svatopluka Němečka za růst plateb za státní pojištěnce, platů sester a zjednodušení jejich vzdělání nebo zrušení většiny poplatků.

Premiér vytvoření investičního fondu pro nemocnice formuloval jako doporučení pro příští vládu. "Finanční prostředky nestačí a stačit nebudou. Do budov a přístrojů se investuje i z evropských fondů, tam ale tolik peněz v příštím období také nebude," řekl novinářům. Potřeba by podle něj bylo několik miliard korun ročně.

Cílem končící vlády bylo podle Sobotky zdravotnictví ekonomicky stabilizovat, zvýšit jeho transparentnost a snížit tlak na zvyšování spoluúčasti pacientů, který byl v posledních volebních obdobích evidentní. Podle něj se to podařilo. Za úspěchy považuje také přijetí protikuřáckého zákona, povinnost pojišťoven zveřejňovat smlouvy a zrušení poplatků za návštěvu lékaře a recept a neobnovení poplatku za pobyt v nemocnici.

Původním záměrem ČSSD bylo uzákonit každoroční navyšování plateb za 5,9 milionu lidí, za které platí zdravotní pojištění stát. "Prosazovali jsme pravidelný mechanismus valorizace, nicméně ministerstvo financí bylo proti," vysvětlil Sobotka. Kompromisem je přijatý zákon o navyšování do roku 2020. V roce 2014, kdy vláda nastoupila, byla platba 787 korun měsíčně za pojištěnce, příští rok to bude 969 korun.

Rostly také platy ve zdravotnictví. Nárůst platů spolu se zjednodušením vzdělávání měl být podle ministra Ludvíka nástrojem, jak vyřešit jejich nedostatek a zabránit odchodům z nemocnic do ambulantního sektoru. Podle Sobotky vláda přidala na tarifních platech celkem třikrát, v součtu 30 procent.

Jediným zákonem, který byl v době jeho nástupu před deseti měsíci v Poslanecké sněmovně a nebyl schválen, je podle Ludvíka zákon o neziskových, později univerzitních nemocnicích. Také podle Sobotkova názoru zákon brzdilo ministerstvo financí a proti se postavila pravicová opozice a hnutí ANO. "Zákon měl být prevencí proti riziku privatizace zdravotnictví. Strany se postavily proti se zřetelným zájmem vytvořit si podmínky pro to, aby mohly snáze privatizovat lůžková zdravotnická zařízení," dodal. Zákon o univerzitních nemocnicích byl podle něj jenom ořezanou, kompromisní variantou zákona o neziskových nemocnicích. Někteří odborníci ale zákon o univerzitních nemocnicích kritizovali právě za to, že by podle nich privatizaci nemocnic umožnil.

Ludvík nastupoval s tím, že bude ministrem pacientů. "Částečně se to povedlo. Bez navýšení úředníků byl zřízen speciální odbor a v příštích 14 dnech bude ustavena pacientská rada, která bude moci připomínkovat zákony," řekl ministr.