Aukční dům
Předměty z českých synagog se našly v USA a vrátily se do Prahy do muzea

Několik předmětů pocházejících z českých židovských obcí, které se našly v nabídce newyorského aukčního domu, převzalo v pondělí Židovské muzeum v Praze. V úterý to sdělila Gabriela Zadražilová z muzea, jehož pracovníci předměty v katalogu aukčního domu našli počátkem června letošního roku.

Jedná se o textilie, které byly v letech 1942 až 1944 spolu s desítkami tisíc jiných, převážně rituálních předmětů svezeny do Prahy z venkovských židovských obcí, jejichž existence byla násilně ukončena nacisty a měla zůstat navždy zapomenuta.

Předměty, které se muzeu navracejí, konkrétně synagogální opona, pláštík na Tóru a dvě pokrývky na stůl, z něhož je v synagoze předčítáno z tóry, nespojuje místo původu, styl, objednatel, zhotovitel ani datum vzniku. Každý kus byl užíván v jiné náboženské obci, z nichž ani jedna již desítky let neexistuje. Každý je však historickým dokladem a hmatatelnou připomínkou existence nejen samotných obcí, ale ve dvou případech i jejich konkrétních příslušníků jmenovitě uvedených v donačních nápisech.

Navrácení předmětů se uskutečnilo díky pomoci českého zastupitelského úřadu ve Washingtonu a české vlády, uvedlo muzeum.

Pražské židovské muzeum je díky svým unikátním sbírkám, pohnuté historii i umístění v historickém centru Prahy podle statistik setrvale jedním z nejnavštěvovanějších muzeí v Česku. Původním záměrem vzniku muzea v roce 1906 bylo zachovat cenné umělecké předměty z pražských synagog, které byly v rámci asanace počátkem 20. století zbořeny.

Za druhé světové války nacisté zřídili Židovské ústřední museum, kam byly soustředěny liturgické předměty ze zrušených židovských obcí a synagog z území tehdejšího Protektorátu. Po válce muzeum částečně spravovala rada židovských obcí, ale v roce 1950 bylo převedeno do vlastnictví státu tehdy již ovládaného komunistickou stranou. V roce 1994 byly budovy muzea vráceny Židovské obci v Praze a sbírky Federaci židovských obcí ČR a současně vzniklo Židovské muzeum v Praze jako nestátní instituce.

Ze 136 židovských obcí, jež se v předválečném období nacházely na území Čech a Moravy, jich bylo v prvních dvou poválečných letech obnoveno 53. Aby v nich mohl být obnoven duchovní život, přistoupila Rada židovských náboženských obcí, jejíž nástupkyní se po roce 1989 stala Federace židovských obcí v ČR, k distribuci vybraných rituálních předmětů ze sbírek muzea do jednotlivých kongregací. Jednalo se o zápůjčky, nikoli dary, které měly být později vráceny. Často ale byly zcizeny a ilegálně vyvezeny za hranice.

V posledních zhruba 25 letech se dlouho pohřešovaná judaika objevují na globálním trhu s uměním. Židovské muzeum v Praze proto monitoruje nabídky aukčních domů i další veřejné prodeje a nabídky kamenných obchodů se starožitnostmi. V případě, že identifikuje předměty, které prokazatelně prošly jeho sbírkami, uplatňuje restituční nároky.