Práce v zahraničí
Stop dávkám pro české gastarbeitry, rozhodlo Rakousko

Nová rakouská vláda se rozhodla zastavit vyplácení přídavků na děti zahraničních pracovníků. Týká se to hlavně gastarbeitrů z východní Evropy včetně Čechů. Slováci dokonce mluví o konci Evropské unie.

Dosud dostávali všichni zahraniční zaměstnanci přídavky na děti ve stejné výši jako Rakušané. A bylo úplně jedno, zda dítě trvale žije v Rakousku, Česku nebo třeba Rumunsku. Nový kabinet, složený z lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ), se ale rozhodl tuhle "rovnost" zavedenou v celé Evropské unii zrušit. Nově by měli lidé dojíždějící za prací do Rakouska dostávat na potomka částky odpovídající životní úrovni v jejich domovských zemích.

"Vyplácíme rakouskou podporu dětem, které v Rakousku nikdy nežily. Tento nesmyslný model musíme ukončit," uvedl kancléř Sebastian Kurz (ÖVP). Podle návrhu, jejž vláda pošle do parlamentu, by měl například Čech pracující ve Vídni dostávat na dítě žijící v naší republice o čtyřicet procent menší přídavky než Rakušan.

V případě Rumunů by částka poklesla dokonce o polovinu. Zahraničním zaměstnancům se krácení dávek pochopitelně nelíbí. "Je to nesmysl. Platím v Rakousku naprosto stejné daně jako Rakušané, a tak pro mě přece musejí platit stejné podmínky jako pro ně," řekl TÝDNU Jiří Plecr, který dojíždí z Českých Budějovic za prací v hotelu v Gmündu a dostává příspěvky na nezletilého syna. Každý zaměstnanec - domácí i zahraniční - pobírá dnes v Rakousku na jedno dítě v závislosti na jeho věku až 162 eur (4380 korun) měsíčně. V případě Čechů, jichž v alpské zemi pracuje zhruba třináct tisíc, šlo loni o 8500 dětí a celkovou sumu 17,4 milionu eur (470 milionů korun). Pokud by příspěvky poklesly o navrhovaných čtyřicet procent, dostali by našinci o 184 milionů korun méně. Jinými slovy, na jedno dítě by to bylo zhruba o 1500 korun měsíčně méně.

Naštvaní Slováci

Ještě silněji má změna dopadnout třeba na Maďary a Slováky, kterých v Rakousku pracuje mnohem více než Čechů (odhadem 70, respektive 60 tisíc). Maďarům loni rakouské úřady poslaly na přídavcích na děti v přepočtu dvě miliardy korun a Slovákům jen o 300 milionů méně. Nyní by se měla tato částka v případě Slováků snížit o šestatřicet procent.

Záměr rakouské vlády proto na Slovensku vyvolal ostrou reakci. Podle ministra sociálních věcí Jána Richtera je nefér, aby Slováci, odvádějící stejné sociální pojištění jako Rakušané, měli z místního systému menší užitek. Takovou nerovnost údajně nelze obhájit ani menšími životními náklady na dítě v jeho domovské zemi. "Pokud začneme EU definovat tímto způsobem, je to její konec," prohlásil Richter.

Slovenský ministr je přesvědčen, že se proti záměru Vídně postaví další země visegrádské skupiny, ale i Pobaltí, Itálie, Portugalsko a řada dalších evropských států. Rakouská vláda se naopak spoléhá na zprávu svého právního experta Wolfganga Mazala, podle kterého rodinné přídavky nejsou "dávkou podobnou důchodu, ale specifickým příspěvkem určeným pro dítě". A v takovém případě je nutné zohlednit životní náklady v konkrétní zemi. Například v Česku stát vyplácí rodičům na jedno dítě maximálně 700 korun, což je přibližně šestkrát méně než rakouské maximum.

Pečovatelky na odchodu

Rozpoutaná bitva o dětské přídavky může zasáhnout celou Evropskou unii. Podobný plán jako Rakousko už dříve oznámili politici třeba ve Velké Británii, Německu, Dánsku nebo Lucembursku. A není divu. Jen Rakousko by navrhovaným opatřením ušetřilo ročně 114 milionů eur (tři miliardy korun).

Podobné plány však mohou narazit nejen na legislativu EU. Někteří rakouští odborníci se obávají, že po eventuálním snížení přídavků začnou ze země hromadně odcházet třeba slovenské pečovatelky starající se o staré nemohoucí lidi. Pracuje jich tam přes čtyřicet tisíc. V nedávném průzkumu agentury AIW se čtyřicet procent z nich vyjádřilo, že pokud by přišly o přídavky na děti v současné výši, raději zůstanou doma.