Justice
Ukládejte víc peněžních trestů, vyzval soudce Nejvyšší soud
23.11.2016 15:13
České soudy by měly mnohem častěji udělovat peněžité tresty jako alternativu nebo doplňující sankci k odnětí svobody. Ke změně dosavadní praxe vyzval Nejvyšší soud společně s Nejvyšším státním zastupitelstvím. V letech 2014 a 2015 tvořily výhradně peněžité tresty jen zhruba čtyři procenta všech ukládaných trestů, většinou jako následek dopravních deliktů. U finanční kriminality a korupce je jich méně, vyplývá z ve středu zveřejněné statistiky.
Více peněžitých trestů by podle generálního ředitele Petra Dohnala uvítala i Vězeňská služba. Věznice jsou plné, trestanců je tam aktuálně více než 22 500, prakticky stejně jako před amnestií vyhlášenou prezidentem Václavem Klausem 1. ledna 2013. Od té doby se věznice znovu naplnily, asi málokdo čekal, že to bude tak rychle, uvedl Dohnal. Peněžité tresty jsou podle něj pro stát samozřejmě ekonomicky výhodnější než odnětí svobody.
Za rok 2015 eviduje Nejvyšší soud 3819 peněžitých trestů, přitom v letech 2008 a 2009 jich byl dvojnásobek. Praxe napříč Českem navíc vykazuje značné rozdíly. Nejvíce peněžitých trestů udělují okresní soudy v působnosti Krajského soudu v Brně, jde o třetinu všech peněžitých sankcí v zemi. Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství chtějí celostátní trend zvrátit a uspořádají v roce 2017 odborné semináře pro soudce, státní zástupce i policisty. Chtějí zároveň zjistit názor odborníků z první linie.
Trest musí být přiměřený
Přiměřená finanční sankce je skutečným postihem pro každého, kdo zná cenu peněz, uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. "Peněžitý trest ale musí být přiměřený, ušitý na míru," zdůraznil Zeman. Podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala je potřeba zjišťovat majetkové poměry obviněného už v přípravném řízení, aby bylo případně možné zajistit majetek pro pozdější vymáhání peněžitého trestu.
Právě v účinnosti vymáhání je v současnosti často problém. Pokud se nepodaří peněžitý trest vymoci, třeba kvůli nemajetnosti pachatele, končí pak odsouzený stejně ve výkonu trestu, a věznicím se tedy neuleví. "Činnost všech orgánů činných v trestním řízení musí být koordinovaná," uvedl předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry.
Situace v Česku se diametrálně liší od západní Evropy, kde soudy používají peněžité tresty v celém spektru rozhodovací činnosti. Například v Německu v roce 2014 tvořily 84 všech udělovaných trestů, v Rakousku je to zhruba třetina.
Nejvyšší soud problematiku alternativních trestů dlouhodobě sleduje. V srpnu oslovil všechny soudy v zemi, aby mu zasílaly své nedávné rozsudky s peněžitými tresty. Z těch by mohla vzejít obecná doporučení. Nyní Nejvyšší soud zpracovává 212 rozsudků, které mu zaslalo 39 soudů. Dalších 23 soudů se k problematice vyjádřilo a poslalo připomínky nebo vlastní podněty.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.