V Česku vznikne Ústav pro studium totalitních režimů
02.05.2007 18:58 Aktualizováno 02.05. 20:08
Česko pravděpodobně bude mít nový ústav, který se bude věnovat zkoumání éry komunismu a nacismu. Jeho posláním bude lépe než dosud shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty vypovídající o době nesvobody včetně materiálů o činnosti komunistických tajných služeb.
Svazky Státní bezpečnosti (StB) a dalších složek má na rozdíl od původního záměru spravovat zvláštní Archiv bezpečnostních složek, který však bude ústavu podřízen.
Se vznikem ústavu počítá zákon, který dnes schválila sněmovna přes nesouhlas levicových poslanců. Zástupci ČSSD se na protest hlasování nezúčastnili, komunisté byli proti. Ze 118 přítomných poslanců zákon podpořilo 92.
Normu musí ještě posoudit Senát, který ji navrhl, a prezident republiky. Podobné ústavy už existují v sousedních zemích, v Česku vzniká více než 17 let po pádu komunistického režimu.
Ústav pro studium totalitních režimů, který se měl původně podle slovenského vzoru jmenovat Ústav paměti národa, má vzniknout ještě letos. Plán činnosti ústavu a jmenování i odvolání jeho ředitele má mít na starosti sedmičlenná rada, kterou by volil Senát na základě nominací od sněmovny, prezidenta a sdružení odbojářů nebo politických vězňů.
Právě tato rada a podmínky členství v ní byly trnem v oku poslancům ČSSD a KSČM.
Do rady a ani do vedoucích funkcí ústavu se totiž ze zákona nebudou moci dostat lidé, kteří byli členy nebo kandidáty předlistopadové komunistické strany či dokonce StB a bezpečnostních složek bývalého režimu. Podle Davida Ratha (ČSSD) bude ústav pod kuratelou politiků ODS, kteří mají nyní v Senátu většinu, a bude to prý "novodobý ústav marxismu-leninismu naruby".
Zdeněk Jičínský (ČSSD) naznačil, že se možná sociální demokraté kvůli tomu obrátí na Ústavní soud. "Tento propagandistický ústav je popřením důstojnosti a práv nebýt majetkem státu. Sociální demokracie s tímhle nechce mít nic společného. A proto odcházíme," uvedl před hlasováním místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Tento postoj nerespektovali jen dva sociální demokraté, kteří se zdrželi.
Zástupci ODS výtky odmítali a připomínali, že výsledná podoba zákona vzešla z diskuse nad výhradami historiků a archivářů, obsahuje i návrhy opozice. Kompromisní podobu podpořil jménem předkladatelů i místopředseda Senátu Jiří Liška (ODS). Rath ale argumentoval přetrvávajícími námitkami expertů, přednesl i jejich jména.
Alena Páralová (ODS) na to reagovala poznámkou, že tito kritici nejsou odborníky na komunistické dějiny a někteří z nich se za komunismu angažovali, za což ji sociální demokraté obvinili z kádrování. "Z té diskuse tady je mi opravdu špatně," svěřil se v rámci tříhodinového jednání nad zákonem premiér Mirek Topolánek (ODS).
Foto: Petra Mášová
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.