Citadelle na Haiti: skvělá pevnost nad mořem beznaděje
15.04.2009 07:00 Seriál
Obrovská pevnost se tyčí na vrcholu prudkého kopce, podobna přídi zaoceánské lodi, a v řídce osídlené krajině vypadá jako přízrak. Citadelle de la Ferriére ovládá severní pobřeží Haiti dnes stejně jako před téměř dvěma staletími, kdy vznikla. Až budete nahoře, báječné výhledy vám možná na chvíli dají zapomenout na fakt, že se nacházíte v jedné z nejchudších zemí světa.
Dědictví černošského vůdce
Když začátkem 19. století armáda vzbouřených černošských otroků na druhý pokus svrhla francouzskou nadvládu v západní části karibského ostrova Hispaniola, šlo o první úspěšnou otrockou revoluci v dějinách. Noví vládci, v očekávání francouzské odvety, se ihned po vyhlášení nezávislosti Haiti (leden 1804) dali do stavby obřích pevností, které měly chránit nový stát před útokem z moře. Ta největší z nich dodnes stojí nad severním haitským pobřežím nedaleko města Cap-Haïtien: Citadelle de la Ferriére.
Pevnost, které místní říkají prostě „Citadela", vznikala v letech 1805-1820 na příkaz nového vládce Henriho Christophe a stavělo ji ne méně než 20 000 dělníků. Výsledkem je jedna z největších pevností západní polokoule: její stěny jsou až 40 metrů vysoké, původně byla vybavena 365 děly a posádka o síle 5 000 mužů měla dost zásob na to, aby mohla případně vzdorovat nepříteli až jeden rok. Žádný útočník se ale k ataku nikdy neodhodlal.
Citadela působí i dnes strohým, odstrašujícím dojmem. Přispívá k tomu vedle šedočerné barvy zdí také její poloha, neboť stojí na osamoceném vysokém kopci (910 m n. m.). Až se sem vyškrábete, možná budou pod vámi mraky; pokud ne, uvidíte pod sebou dlouhý kus severního pobřeží Haiti i s městem Cap-Haïtien a nekonečné řetězce hor ve vnitrozemí. Nenechte se ale krásnými výhledy příliš unést - v pevnosti nikde nejsou zábradlí a pád do hlubin hrozí na každém kroku. Silné dojmy umocňuje fakt, že tam nejspíš budete sami.
Palác, který se měl vyrovnat Versailles
Východištěm na Citadelu je vesnice Milot na úpatí kopce. Když se z Milotu vydáte vzhůru, první, co spatříte, budou ruiny paláce Sans-Souci. Pochází ze stejné doby jako pevnost a sloužil Henrimu Christopheovi jako královská rezidence. Haitský vládce v paláci našel také smrt, když v jeho zdech paláce spáchal v říjnu roku 1820 sebevraždu.
Palác Sans-Souci byl v roce 1842 výrazně poškozen zemětřesením, proto dnes můžeme spatřit jen jeho ruiny. Ač srovnání s Versailles přinejmenším co do velikosti poněkud pokulhává, přesto jde o stavbu, která vyvolává obrazotvornost i silné pocity. Po grandiózním schodišti vystoupáte mezi ruiny paláce, kterými lze volně procházet. Atmosféra je ale na hony vzdálená turisticky frekventovaným místům v Evropě: kolem se na loukách pasou kozy, místní děti tu kopou do míče nebo zkoušejí baseball a ženy z vesnice ve špinavém potoce perou prádlo.
Nahoru mezi banánovníky - a zpátky do realityPevnost La Ferrieére, palác Sans Souci |
Zápis na seznam UNESCO: 1982 |
Cestou k pevnosti půjdete řídkým lesem s četnými banánovníky, občas minete roztroušená stavení. Budete muset odrážet nespočetné nabídky na koupi čehokoli; pokud si chcete odvézt nějaký suvenýr - třeba bambusovou flétnu -, nechte to na zpáteční cestu. Teprve když se cesta zúží v dlážděnou stezku, trochu si vydechnete a záhy před sebou poprvé spatříte Citadelu.
Až se budete vracet otřískaným mikrobusem z Milotu zpět, vězte, že jste právě viděli jediné památky na celém Haiti, které snesou takové označení. A až se večer ponoříte zpět do víru zbídačelého, přelidněného a zapáchajícího města Cap-Haïtien, možná se vám to bude zdát jako sen.
Bezpečnost na Haiti |
Haiti je extrémně chudá země, kde téměř neexistuje moderní infrastruktura. Ačkoli se bezpečnostní situace v posledních dvou letech mírně zlepšila, násilná kriminalita zůstává vysoká a oběťmi jsou často cizinci. Běžná jsou loupežná přepadení i únosy pro výkupné, které nezřídka končí smrtí. Většina západních zemí individuální turistické cesty na Haiti důrazně nedoporučuje. Pokud se na Haiti přesto chcete podívat, zařiďte si nejlépe jednodenní výlet z Dominikánské republiky s certifikovanou agenturou. |
Foto: Vít Štěpánek
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.