Taxila - v pákistánském muzeu
08.04.2008 08:00 Původní zpráva
O Taxile se dozvídám nejprve v souvislosti s pomeranči. Když dozrávají, nejlépe a nejlevněji je pořídíte na trzích v Taxile vzdálené asi třicet kilometrů od hlavního města Pákistánu Islamabádu. Až později historicky procitnu a dozvídám se o skutečných taxilských pokladech.
Jméno starověkého města Takšašila (Taxila je řecká verze názvu), ležícího mezi řekami Indus a Dželum, znělo ve vzdáleném Babylónu i Aténach už ve 4. století před naším letopočtem i kvůli výpravě Alexandra Makedonského. Jeho vojska po překročení Hindukúše z Afghánistánu ovšem nebyla první západní armádou v Gandháře, oblasti na území dnešního Paňdžábu, nejúrodnějšího horního povodí řeky Indus.
Řekové u Indu
Řekové zde byli už v roce 512 před naším letopočtem, kdy se objevil admirál Scylax s poselstvím od perského krále Dáreia. Krátce nato Dáreius anektuje Gandháru, Sindhu a část Paňdžábu. S Alexandrovým vítězným pochodem Persií se otevírá i cesta na východ. Na Paňdžáb táhl ve snaze uplatnit svoje nároky na tamnější perské provincie.
Když se obrovská armáda vracela zpět do Persie, zanechala v zemi skupinky řeckých vojáků na podporu místních vládců, kteří se zavázali uznávat vládu dobyvatelů. Tento fakt je původem mnoha mýtů o záhadných horských kmenech, přímých potomcích Řeků, jejichž příslušníci mají světlé vlasy i oči. To ale na severu Pákistánu ale není žádnou výjimkou.
ČTĚTE TAKÉ: My jsme Kalaši!
Buddhista u moci
Na řeckou reminiscenci se v průběhu dalších století napojí reminiscence buddhistická. Na trůn prvního imperia na území Indie, Maurjovské říše, usedá po vládě Čandraguptua a jeho syna Bindusára legendární Ašóka (273-234 př.n.l.), mladší syn Bindusára. Korunují ho právě v Taxile. Po čtrnácti letech panování se stává prvním buddhistickým vládcem v dějinách. Své představy o zásadách, kterými se mají řídit poddaní, dává tesat do kamenných stěn.
Do této oblasti proniknou po Ašokově smrti Řekové z Baktrie (dnešní Balch na území Afgánistánu), které tam zanechal během svého tažení Alexandr Makedonský, po nich Kušáni i Hunové ze Střední Asie.
Alexandrova nedlouhá přítomnost v této oblasti nejenom že otevřela obchodní cesty ze Středomoří přes Malou Asii, Irán a Afghánistán, ale měla dopad i na politické uspořádání indického subkontinentu. Kdybyste náhodou čekali, že se o těchto souvislostech něco dozvíte v hollywoodskem filmu Alexandr režiséra Olivera Stona, rychle na to zapomeňte.
Evropské dědictví: vousy a dlouhé nosy
Taxilské museum, kde turisté mohou shlédnout většinu z okolních vykopávek, založil v roce 1928 britský guvernér Lord Chelmsford. Vlastní zhruba sedm tisíc exponátů, reflektujících historii zdejšího území. Většinou jsou to sošky buddhů různych velikostí, šperky, nádobí, mince, nástroje i hračky. Výrazným znakem gandhárského umění jsou sochy buddhů i boddhisatvů (Buddhovo převtělení) v hellenistických tógach a třeba i s vousy. Sochy z Bamjánu v Afghánistánu, které Tálibán zničil v roce 2001, byly vzácné i kvůli svému gandhárskému stylu.
Opevněný Sirkap: antické motivy
Sirkap je jedno z mála opevněných měst v okolí. Půdorys připomíná hellenistická města s ulicemi a akropolí. Vykopávky zatím objevily jen malou část jeho původní rozlohy. Ve městě se zbytky obytných domů a pravidelných uliček nacházíme buddhistické stúpy. Na jedné z nich, stúpě Dvouhlavého orla, jsou rozeznatelné antické motivy, třeba korintské sloupy.
Džaulian: palec pro štěstí v Buddhově břiše
Asi nejzachovalejší, ale neméně navštěvovaný je buddhistický klášter Džaulian (Jaulian). Komplex budov má tři vchody a stojí na malém kopci. U vchodu je pět malých stúp s malými kopulemi. Klášter byl postaven zhruba v druhém století za Kušánskeho impéria. Kolem stúp se soškamai buddhů a bóddhisatvů je natažené kovové pletivo, všechno se zamyká na kladky a působí poněkud provizorně.
Průvodce nás vyzývá, abychom strčili prostřední palec do dírky, kterou má jedna ze sošek v břiše. Pro štěstí.
Foto: Viera Langerová
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.