Z pevnosti Guantánamo vyšlo další přiznání

Australan David Hicks se v pondělí před soudem konaným na americké vojenské základně Guantánamo na Kubě nečekaně přiznal, že pomáhal teroristické síti al-Kajdě bojovat proti americkým silám během invaze do Afghánistánu v roce 2001. Podle australského senátora Boba Browna se tak chce dostat pryč z guantánamského "gulagu", napsala v úterý agentura Reuters.

"Jeho doznání viny je prosbou o propuštění z nelidského gulagu v Guantánamu," vysvětluje senátor rozhodnutí Hickse, který je na základně zadržován již pět let. Podle diplomatické dohody mezi USA a Austrálií by si totiž trest odpykal doma. Jeho přiznání navíc pravděpodobně povede k mírnějšímu trestu. Vzhledem k obviněním mu nicméně hrozí až doživotí.

Uznání viny je překvapivé. Ještě v neděli totiž jeden z Hicksových australských právníků David McLeod řekl, že jeho klient považuje proces za nespravedlivý. "Očekával, že bude odsouzen i v případě, že se proti obvinění obhájí," řekl McLeod.

Proces má údajně řadu trhlin

Jednatřicetiletý Australan, který konvertoval k islámu, byl podle senátora postaven před "samozvaný soud" a přiznáním viny se chce vyhnout dalšímu pobytu na základně. "Kdo by to neudělal po mučení a nelidských podmínkách na Guantánamu?" ptá se Brown. Jeho názor sdílí i senátor Barnaby Joyce, podle něhož se Hicks doznal "částečně kvůli... procesu, který má řadu trhlin".

Australan zajatý v roce 2001 v Afghánistánu si již dříve stěžoval, že byl během zadržování americkými silami týrán. Armáda však tato obvinění ostře odmítla. Hlavní žalobce guantánamského tribunálu plukovník Moe Davis se domnívá, že by se Hicks mohl rozsudek dozvědět do konce týdne a do vlasti by mohl být převezen do konce roku.

Soud, před nímž Hicks stanul, je zvláštním vojenským tribunálem, jejichž vznik umožnil Kongres. Ten jejich vytvoření odsouhlasil v září v reakci na to, že Nejvyšší soud v červnu zablokoval plán Pentagonu soudit tyto podezřelé před vojenskými komisemi, což schválil prezident George Bush. Jemu ale soud vytkl, že tímto rozhodnutím překročil pravomoc, a existenci komisí označil za protiústavní.

Věznicí na základně Guantánamo za pět let prošlo přes sedm set padesát lidí, většinou z Afghánistánu a Pákistánu. USA vězňům, kteří jsou podezřelí z příslušnosti k al-Kajdě či afghánskému hnutí Taliban, nepřiznávají status válečných zajatců podle ženevské konvence, ale označují je za "nepřátelské bojovníky". To umožňuje zadržovat je neomezeně dlouhou dobu bez soudu. Na základně je nyní kolem čtyři sta vězňů, pouze minimum z nich bylo obviněno.

Foto: ČTK