Čína slaví šedesát, ukáže nové rakety a stíhačky

Čína se chystá na oslavy šedesátého výročí komunistického režimu. Hlavní součástí slavností bude monstrózní vojenská přehlídka, při níž se má v Pekingu představit několik typů supermoderních raket i stíhaček schopných držet krok se Západem.  

Pět dosud neviděných typů raket, včetně jaderných mezikontinentálních střel, bude poprvé ke zhlédnutí prvního října, tedy šest dekád ode dne, kdy Mao Ce-tung vyhlásil vznik Čínské lidové republiky. Agentuře Sin-chua to řekl expert z jednotky obrany proti strategickým střelám, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován. „Tyto rakety jsou doma navržené i vyrobené a nikdy dříve nebyly ohlášeny."

ČTĚTE TAKÉ: Čínská armáda letos spolkne přes bilion korun
                        Čínské manévry. Přesuny vojáků na tisíce kilometrů

Nové, zatím nespecifikované typy posílí čínský sortiment raket druhé generace a ve vývoji už je i generace třetí.

Vojenští znalci čekají, že na přehlídce uvidí Dong Feng 41, ale také CSS-X-10, která má být balistickou raketou třetí generace, poháněnou pevným palivem.

Čínský vývoj raket začal oproti jiným vojenským velmocím relativně pozdě, Spojené státy i Rusko jsou v současnosti vyzbrojeny raketami páté generace a pracují na šesté, nicméně Číňané je v poslední době začínají dotahovat.

„Naše druhá generace se vyrovná jejich třetí a čtvrté a vyvíjená třetí generace bude srovnatelná s jejich pátou a šestou generací," ujišťuje zmiňovaný expert. Balistické rakety mají Číně zajistit možnost odvety i poté, co by byla zasažena jaderným útokem.

Raketová diplomacie

Jubilejní oslavy zdůrazní pokrok, jaký čínská vojenská technika udělala od poslední přehlídky před deseti lety. Ten byl umožněn navyšováním vojenského rozpočtu i významným růstem čínské ekonomiky.

Podle oficiálních čísel je letošní vojenský rozpočet Číny 71 miliard dolarů (1230 miliard korun), což by znamenalo poměrně nízký podíl na HDP (asi 1,7 procenta, oproti čtyřem procentům v USA či Rusku), někteří analytici však odhadují výrazně vyšší částky.

Odhodlání komunistické vlády předvést tolik nové výzbroje odráží její narůstající důvěru ve schopnosti Čínské lidové osvobozenecké armády a její potenciál posílit roli Pekingu v globální politice.

„Cvičení nemá za cíl pouze ukázat čínskému lidu některé symboly nové pozice Číny coby velmoci, ale také ukázat cizincům, že strategie založené na předpokladu čínské slabosti se musejí změnit," řekl agentuře AP Denny Roy, expert na čínskou armádu z havajského výzkumného Centra Východ-Západ.

Novinky se očekávají i od námořnictva, fanoušci se těší mimo jiné na Ju Lang 2. Ta má údajně dolet až osm tisíc kilometrů, může nést i několik jaderných hlavic a bude odpalována z jaderných ponorek.

Ukázku Ju Lang 2 nevyloučil Li Ťie z námořnictva. Čínskému listu Global Times prozradil, že se námořní síly chystají ukázat rakety proti letadlům i lodím. „Dvě nebo tři budou zřejmě předvedeny poprvé," říká Li. „Nové zbraně posílí bojeschopnost námořnictva v jakékoli budoucí námořní válce."

Tchaj-wan v ohrožení?

Že nejde o plané hrozby komunistického režimu, potvrzuje americký think tank Rand Corporation. Minulý měsíc jeho zpráva mimo jiné potvrdila, že Čína navýšila kvalitu i kvantitu svých balistických raket krátkého doletu.

Z těch má velké obavy především Tchaj-wan, ostrovní stát, na který si pevninská Čína dělá nárok.

„To je jejich záměr - zkombinovat narůstající vojenskou páku a silnější armádu, možná časem prostě postavit Tchaj-wan před určitý fait accompli, aby musel uznat jednocení," citovaly tchajwanské Taipei Times Richarda Bitzingera, vojenského experta singapurské Školy mezinárodních studií.

To implicitně potvrdil i čínský ministr zahraničí Liang Kuang-lie: „Pevně budeme podporovat mírový vývoj vztahů přes průliv (...), čelit secesionistickým aktivitám sil ‚tchajwanské nezávislosti‘ a pevně bránit čínskou suverenitu a územní celistvost." Tchaj-wan odhaduje, že na něj přes průliv míří tisíc až patnáct set čínských raket a že Peking svůj arzenál nadále rozšiřuje.

Wall Street Journal zase nedávno uvedl, že Čína zdvojnásobila úsilí ve vývoji stíhaček páté generace, které by byly srovnatelné s americkými F-22 a F-35. Stejně jako ony by měly být například schopné dlouhých letů nadzvukovou rychlostí, možná budou dokonce vybavené „neviditelnou" technologií stealth. Od počátku devadesátých let je vyvíjejí dvě společnosti, Chengdu a Shenyang, na přehlídce bude zřejmě k vidění model Chengdu J-10.

Moderní bombardéry i stará dobrá pěchota

Vedle nich má již Čína ve výzbroji i bombardéry, tankovací či průzkumná letadla, která umožňují armádě operovat daleko od domova. „Pochopitelně to pocítí Tchaj-wan a Japonsko, možná americké síly na Guamu a Okinawě a možná dokonce i Havaj," odhaduje Bitzinger.

„Páteřní letouny velkých vojenských velmocí světa jsou ze třetí generace," řekl Global Times plukovník Taj Sü, stratég čínského letectva. „Kvality některých našich letadel jsou v porovnání se zbytkem světa na pokročilejší úrovni."

Vedle moderních technologií bude na přehlídce k vidění i to, v čem si Lidová armáda drží po desetiletí kvantitativní prvenství - lidská síla. Vybraní vojáci a vojačky trénují několik měsíců ve speciálně vybudované základně na předměstí Pekingu, odkud celou dobu nesměli vyjít ani na moment.

„Mise podílet se na přehlídce je svatá mise, zadaná stranou a lidem," říká plukovník Kuo Č'-kang, zástupce velitele výcvikového tábora. Mnozí se prý vzdali dobře placených prací pro příležitost, jaká se vyvoleným naskytne jednou za život.

Foto: Reuters, Sin-chua, flickr.com/gadgetdan, Wikimedia Commons