Přetlak
Jižní Korea "vyrábí" nejvíce akademiků na světě. Co s nimi?

Pak Sang-hi je novým druhem studenta zběhlého ze studií. Jedenadvacetiletý Jihokorejec nechal plavat hudební akademii ne proto, aby vyrazil na cesty nebo založil nový Google. Z vysoké školy odešel, aby se vyučil elektrikářem. Pragmatický Pak může být symbolem věcí příštích. V jeho zemi už nyní panuje značný přetlak absolventů vysokých škol - na vysoké končí sedm z každých deseti středoškoláků - a přebytek příliš vzdělaných lidí s následným nevyužitím jejich schopností si začíná vybírat daň na místní ekonomice, píší Financial Times.

Není to jen problém Jižní Koreje, kde je na vzdělávání kladen vysoký důraz a je přímo spojeno s vyhlídkami na pracovní uplatnění i manželství. Také například Spojené státy mají víc vzdělaných příslušníků pracovní síly, než kolik mohou využít, a země OECD posílají průměrně 56 procent svých osmnáctiletých na vysoké školy.

Jižní Korea ale tuhle ligu vede. Podle odhadů ministerstva práce tam ročně přibude 50 tisíc vysokoškoláků, pro které není práce, zatímco se nedostává více než 30 tisíc absolventů středních škol. Touha po vzdělání byla hnací silou jihokorejského rychlého ekonomického rozvoje během posledního půl století a vytvořila jednu z nejvzdělanějších pracovních sil na světě.

Nyní ale země zjišťuje, že její posedlost po vzdělání má i odvrácenou stránku: podhodnocování pracovní síly a také mimořádné nízkou porodnost, protože mnozí raději pokračují ve vzdělání, než by se věnovali založení rodiny.

Jižní Korea nemá příliš mnoho přírodních zdrojů, a proto se rozhodla vytěžit co nejvíc ze svého lidského kapitálu.

Korejci pevně věří, že právě vysokoškolské vzdělání je klíčem k udržení ekonomické zdatnosti země. A nejen to - diplomy z těch pravých univerzit mají vliv na kariéru, manželství a pochopitelně také na platy. Držitelé akademických titulů mají průměrně o 33 procent vyšší mzdu než absolventi střední školy.

Přetrvává zkrátka přesvědčení, že vysokoškolské vzdělání je jedinou cestou k dobré práci, a to navzdory vysokým nákladům na vzdělání, které podle ekonomů představují jednoznačný faktor omezující velikost rodin a stlačující porodnost. V současnosti dosahuje průměrně jen 1,2 dítěte na jednu ženu a patří mezi nejnižší na světě.

Školné na vysokých školách nyní dosahuje průměrné výše 7,3 milionu wonů (asi 128 tisíc korun) ročně v zemi, kde činí průměrný roční plat 26,6 milionu wonů, což představuje značné finanční břemeno pro korejské rodiče; podle údajů ministerstva školství jen 15 procent vysokoškolských studentů využívá půjčky na uhrazení školného.

Nevyrovnanost vzdělávání už přiměla některé velké firmy k větší ochotě zaměstnávat středoškoláky na místech "bílých límečků". "Existuje mnoho míst, která mohou obsadit středoškoláci. Nechceme na tyto posty najímat vysokoškoláky, protože 'převzdělaní' lidé místo pravděpodobně stejně brzy opustí, neboť je práce nebude uspokojovat," řekl I Jong-kwan z telekomunikační společnosti KT.

Také největší jihokorejský konglomerát Samsung loni poprvé otevřel středoškolákům některá místa, která dosud obsazoval výhradně vysokoškoláky. Pro středoškolské absolventy se tak otevřelo na 700 pracovních míst ve vývoji softwaru, inženýrství a kancelářské práci.

Přesto podle expertů potrvá ještě dlouho, než korejské společnosti změní přístup k obsazování pracovních míst. Uvedené příklady podle nich mohou být jen jakýmsi pokusem, učiněným navíc pod tlakem vlády.