Reportáž TÝDNE
Libanonský disneyland džihádu
19.04.2017 05:30 Reportáž
Mapy a průvodce ho ignorují, pro ministerstvo turistiky neexistuje, přesto ho už navštívilo přes půldruhého milionu lidí. Na jihu Libanonu, v muzeu džihádu postaveném na místě někdejší základny v horách, se hnutí Hizballáh snaží přesvědčit svět o své pravdě.
"Vítejte v Izraeli," objevuje se mi na mobilu zpráva, když šplháme po horských silničkách. Židovský stát se ale odsud před šestnácti lety na základě dohody stáhl a k linii dotyku je to ještě několik desítek kilometrů. Kolem vidíme jen žluté prapory Hizballáhu s pěstí a kalašnikovem. Cesta k džihádistickému muzeu vede vesnicemi, které Hizballáh plně kontroluje a má tu bezmeznou popularitu. Hnutí šíitských muslimů, které vzniklo za války v roce 1982 a svou existenci od počátku postavilo na odboji proti Izraeli a vytvoření islámského státu (tohoto cíle se později vzdalo), je dnes i regulérní politickou stranou zastoupenou v libanonské vládě.
Precizní značení se však vyhýbá jakékoli zmínce o muzeu Hizballáhu, oficiálně se to tu jmenuje Mleta Landmark - v překladu Turistická pamětihodnost Mleta. "Věříme, že naše turistické džihádistické centrum bude prvním krokem k tomu, abychom si uchovali historii našeho hrdinného odporu," sděluje příchozím na videu šéf Hizballáhu Hassan Nasralláh, pán v turbanu, který se po vzoru íránských ajatoláhů stále mračí. Vřele vítání jsou všichni - kromě Izraelců. "Patnáct procent našich návštěvníků pochází z regionů mimo arabské země a my jsme rádi za každého cizince," říká mediální manažer Ahmed Mansúr.
Od poloviny osmdesátých let na tomto místě stála základna Hizballáhu. "Bylo to vůbec první naše vojenské postavení, poté, co jsme osvobodili okolní vesnice," popisuje Ahmed Mansúr. V den desátého výročí stažení izraelských vojsk, 25. května 2010, tu Hizballáh za účasti nejvyšších libanonských představitelů otevřel první expozici. Mezi návštěvníky však stále převládají Libanonci či turisté z arabských zemí. Na "naučné stezce" tu Hizballáh ukazuje minomety a kulomety v palebných postaveních, zbraně navařené na lehkých terénních automobilech i svoji chloubu - bojový motocykl. Mimořádně zajímavé je podzemí. Na 200 metrů dlouhý tunel s mnoha místnostmi a satelitními chodbami kopalo na 1000 bojovníků tři roky. "Techniku našeho hnutí odporu máme na nejvyšších místech a tu nepřátelskou naopak nejníže. Má to svůj význam," vysvětluje Ahmed Mansúr princip expozice, která využívá interaktivní prvky a ve způsobu prezentace je na světové úrovni. Izraelské exponáty leží špinavé, zničené a převrácené na dně takzvané Propasti, kde je i symbolický hrob vojáků židovského státu. Vyčnívá poškozený tank Merkava 4, kterému zdejší muzejníci zavázali hlaveň do uzlu.
Podle Izraele nemá muzeum v Mletě s vojenskou historií nic společného, jde prý o primitivní válečnou propagandu s cílem šířit nenávist. Návštěvník muzea v Mletě se nedozví o bombových atentátech s desítkami obětí, ani o dvou unesených letadlech Hizballáhem. Hnutí ale tvrdí, že brutální metody patří minulosti a proti terorismu naopak bojuje v Sýrii i samotném Libanonu. Zničení Izraele jako hlavní poslání zůstává, jen mírně ustupuje do pozadí. "Musíme být blíže k lidem a jasně jim ukázat, kdo jsme a co chceme," říká k tomu mediální manažer muzea Ahmed Mansúr.
* Co dalšího je tu ještě k vidění?
* Kolik stálo vybudování muzea?
* Hizballáh je sice na seznamu teroristických organizací, muzeum přesto navštívili někteří západní diplomaté a další osobnosti. O koho šlo a jaké to vyvolalo reakce?
* A jaké má s muzeem jeho provozovatel další plány?
Autor je editorem Českého rozhlasu - Radiožurnálu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.