Vojenská přehlídka
Saigon si připomněl 40. výročí konce vietnamské války

Tisíce Vietnamců, včetně válečných veteránů v uniformách pokrytých medailemi, si v ulicích Ho Či Minova Města připomněly 40. výročí kapitulace proamerické vlády, po které byl v jižním Vietnamu nastolen komunistický režim. "Ať žije slavná Komunistická strana Vietnamu", hlásaly rudé transparenty v centru někdejšího Saigonu, kde se konala slavnostní vojenská přehlídka.

Do Saigonu, tehdejšího hlavního města jižního Vietnamu, vjely 30. dubna 1975 severovietnamské tanky. Prorazily brány prezidentského paláce, nad nímž zavlála vlajka komunistů. Bylo to neuvěřitelné vítězství revolučních sil, které vedly více než desetiletí gerilovou válku proti podstatně lépe vyzbrojené americké armádě a předtím proti francouzským kolonialistům.

"Tank prorážející brány... byl symbolem vítězství vietnamského národa a Vietnamské lidové armády, který znamenal konec třicetiletého povstání proti Francouzům a potom proti Američanům," prohlásil čtyřiašedesátiletý Nguyen Van Tap, který řídil před 40 lety v Saigonu tank číslo 390 a který se tam znovu sešel se svými kolegy.

I po čtyřech desetiletích by měli vítězové, kteří bojovali na straně Severu, mít větší výhody než ti, kdo byli označeni za zrádce kvůli tomu, že stranili Jihu, podotkl Nguyen. "Pro Vietnamce je 30. duben dnem oslav a národního sjednocení," dodal.

Pro Spojené státy a jejich jihovietnamské spojence byl 30. duben dnem paniky, chaosu a porážky, která je nazývána pádem Saigonu. Po oficiální přehlídce a oslavných projevech představitelů vietnamské vlády se skupina bývalých příslušníků americké námořní pěchoty, kteří před 40 lety pomáhali s evakuací Američanů ze Saigonu, shromáždila na místě někdejšího amerického velvyslanectví, které je sídlem amerického konzulátu. Při pochmurném obřadu si připomněli dvojici posledních amerických vojáků, kteří ve vietnamské válce zahynuli, když jejich stanoviště nedaleko letiště zasáhla raketa. Před pamětní desku připomínající padlé položili růže.

Ve vietnamském konfliktu přišlo o život na 58 tisíc Američanů a až 250 tisíc jejich spojenců z tehdejšího Jižního Vietnamu. Mezi oběťmi jsou i tři miliony komunistických bojovníků a civilistů. 

Ve dnech a letech následujících po válce uprchly statisíce Vietnamců z jihu země, většina se jich usadila ve Spojených státech. Mnozí se od té doby vrátili domů, aby navštívili rodinu a ve své zemi investovali. Řada jich ale zůstala zapřisáhlými nepřáteli komunismu a odmítá se vrátit, dokud bude v zemi pokračovat vláda jedné strany.

Vietnamské úřady stále potlačují svobodu projevu a zasahují pravidelně proti disentu. Ti, kdo kritizují vládu na internetu či jinde, často končí ve vězení. Situace v zemi se ale přeci jen změnila od poválečných dnů, kdy zemi sužovala hluboká bída. Nyní je Ho Či Minovo Město ekonomickým centrem země, kde se daří kapitalistickému podnikání, a siluetu města tvoří moderní mrakodrapy.

Také vztahy mezi Vietnamem a Spojenými státy se od války podstatně zlepšily. K normalizaci vztahů došlo už v roce 1995 a v současnosti více než 16 tisíc Vietnamců studuje v USA. Spojené státy jsou i jedním z největších investorů ve Vietnamu. Bilaterální obchod loni dosáhl zhruba 36 miliard dolarů.