Stohlavý drak
V jihovýchodní Asii zbrojí jako diví. Činí se i Saúdové
10.02.2014 16:00
Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS), což je think-tank sídlící v Londýně, srovnává na 400 stranách své nejnovější ročenky ozbrojené síly zemí světa. Studie ukazuje především jedno. Státy, které se stále více vyzbrojují, leží hlavně v jihovýchodní Asii. Největší vojenskou mocností stále zůstávají USA.
Globálně to nejsou jen síly hospodářského růstu, které se přesunují do Asie. V tamních zemích se nejvíce roste i zbrojní sektor.
Že země na jihovýchodě Asie investují stále více peněz do svých armád, není tajemstvím už řadu let. Udivující je však rychlost, s jakou se tak děje. Asiati, hlavně Čína, Japonsko, Singapur a Jižní Korea, dýchají Západu na paty.
Jak zdůrazňuje ve své zprávě s názvem The Military Balance londýnský IISS, připadala roku 2013 polovina všech zbrojních výdajů na Západ. Před třemi lety byl tento podíl celé dvě třetiny.
Zatímco rozpočty na obranu a válku ve Spojených státech a Evropské unii v lepším případě stagnují a většinově se snižují, dávají státy v Asii, na Blízkém východě a v Latinské Americe na zbrojení a modernizaci svých vojsk stále více peněz. Nezahálí ani Rusko, které ve zmíněném období zvýšilo svůj zbrojní rozpočet zhruba o 30 procent. U Číny to je 40 procent.
Říše středu dnes utrácí na zbrojení více než Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan a Vietnam dohromady. Celosvětově ale loni výdaje na armády trochu klesly.
Dech vyrážející závody ve zbrojení, v nichž Čína a spol. dohánějí Západ, dramatizuje ještě více technologický pokrok. V Asii se stále intenzívněji vyvíjejí zbrojní systémy, na které dosud měl, či ještě má, monopol západní svět a Rusko. Peking už má nějaký čas na moři svou první letadlovou loď a ještě letos mají následovat druhá a třetí. Vlastní letadlovku staví též Indie.
Pokud jde o špičkové zbraně, zařazuje se Čína pomalu ale jistě mezi supervelmoci. Jak uvádí IISS, Číňané loni vydali na zbrojení v přepočtu 27 bilionů korun a jsou tak v planetárním žebříčku na druhé příčce. Pokud jde o námořní síly, mají nyní Číňané šest desítek ponorek.
Pokud jde o zbrojní výdaje, zaujímá po druhé Číně třetí příčku Rusku, za nímž následuje Saúdská. Ta ze čtvrté pozice vytlačila loni Británie, která se ocitla na místě pátém. Saúdové kupují dlouhodobě ty nejlepší zbraně.
Nejvášnivější diskuse se v tomto ohledu vedou v Německu, kde se část politiků zbrojním obchodům s Rijádem brání. Především pokud jde o vývoz té nejšpičkovější techniky.
Saúdové svou podporou islamistických bojovníků v Sýrii de facto financují terorismus.
V poslední době Čína představila několik zbrojních projektů, jimiž se, jak už řečeno, řadí technologicky mezi světovou špičku. V lednu čínská armáda testovala novou raketu schopnou nést jadernou nálož, která letí k cíli rychlostí desetkrát převyšující rychlost zvuku. Test prý sloužil vědeckým účelům.
Zkouška rakety letící rychlostí přes 12 300 kilometrů za hodinu se uskutečnila na čínském území, sdělil mluvčí čínského ministerstva.
"Plánované vědeckovýzkumné testy prováděné na našem území jsou normální," uvedl mluvčí. "Nejsou namířeny proti žádné zemi ani žádnému konkrétnímu cíli," dodal. Čína je tak po USA jedinou zemí, která zkoušku rakety známé pod zkratkou HGV (hypersonic glide vehicle) uskutečnila.
Mocenskopolitická rivalita mezi Čínou a USA, jakož i mezi Čínou a jejími jihovýchodními sousedy, se loni projevovala v dalším zesílení bojovnosti a agresivnosti rétoriky Pekingu. Na závěr roku si Čína připravila své střely s plochou dráhou letu CJ-10, jež jsou prý schopny mimo jiné zaútočit na americké základny v Jižní Koreji či na japonské pevnině.
Křídlatá střela s plochou dráhou letu CJ-10 s jadernou hlavicí (modifikace téže střely pozemního typu), kterou nese čínský strategický bombardér H-6K, má dolet 1500 až 2000 kilometrů.
Splňuje tak požadavky letectva Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) na strategické raketové útoky proti vojenským zařízením USA a příslušným základnám jeho spojenců v západním Pacifiku, uvedl Want China Times.
Důležité je, že strategický bombardér H-6K (licenční kopie sovětského Tu-16) může atakovat zmíněné cíle, aniž opustí čínský vzdušný prostor. Pokud by bombardér zaútočil z Tibetu, zasáhly by jeho střely všechna velká indická města.
V možné válce s některým z jihovýchodních sousedů Číny kvůli sporným územím v Jihočínském moři by mohl bombardér zaútočit jadernými střelami na Vietnam, Malajsii a Filipíny ze vzdušného prostoru nad ostrovní provincií Chaj-nan.
Ačkoli bombardér nemůže ohrozit největší ruská města, znamená velkou hrozbu pro ruská města na Dálném východě.
H-6K, který by odstartoval ze základny 10. letecké divize ČLOA v An-čchingu v provincii An-chuej, by byl schopen udeřit na americké vojenské báze v Jižní Koreji.
Kdyby čínské bombardéry dostaly rozkaz bombardovat největší japonský ostrov Honšú,vzdálený asi 1700 kilometrů.
Zhruba 1100 kilometrů je k druhému největšímu japonskému ostrovu Hokkaidó ze severovýchodní čínské provincie Chej-lung-ťiang.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.