Maledivy
Volební divadlo, bičování a útisk křesťanů v ráji turistů

Pří vyslovení názvu Maledivy si většina lidí představí snové korálové ostrovy kdesi v Indickém oceánu. Za fasádou exotiky se ale skrývá dosti odpudivý politický a společenský obrázek. Hrstka křesťanů v moři sunnitských muslimů je tvrdě utiskována a loni tamní soud nařídil zbít patnáctiletou dívku 100 ranami holí za to, že měla nedovolený sex - zneužíval ji totiž otčím. Od víkendu mají Maledivy nového prezidenta, po měsíce trvající volební frašce.

Hlasování nakonec navzdory očekáváním prohrál favorit na úřad hlavy státu Muhammad Našíd. Novým prezidentem ostrovní republiky se stal naprosto překvapivě Abdall Jamín Abdal Gajúm, který je nevlastním bratrem dlouholetého maledivského diktátora Maumúna Abdala Gajúma.

Dnes je mu pětasedmdesát let a byť je už pět roků na penzi, je často označován za stále nejvlivnějšího muže v zemi. V křesle prezidenta seděl celé tři desítky let (1978 až 2008).

Našíd svou prohru v boji o prezidentský úřad uznal, chtěl to tak prý lid.

Po rocích útoků na něj a po měsících volebních tahanic ale sotvakdo může pochybovat o tom, že nový první muž Malediv je výtvorem pletich a úřední a soudní zvůle.

Muhammad Našíd vládl ostrovům jako prezident od roku 2008, kdy ve volbách porazil už zmíněného Maumúna Abdala Gajúma, který v zemi mimo jiné zavedl právo šaría. Našíd se stal první demokraticky zvolenou hlavou Malediv, umírnění muslimové doma ho považovali za nositele demokratických změn, stejně jako svět.

Předpoklady pro to měl. Bývalý novinář a ochránce lidských práv byl absolventem Liverpool John Moores University (LJMU). Za vlády Gajúma strávil celkem šest let ve vězení, z toho 18 měsíců na samotce. Několikrát ho mučili, od té doby mírně kulhá.

Jeho vládnutí se ale ukázalo jako velmi obtížné, protože důležité státní instituce jako justice, armáda a policie nadále kontrolovali příznivci starého režimu. Mocenský boj mezi oběma tábory eskaloval začátkem loňského roku, kdy Našíd nechal zatknout soudce blízkého někdejšímu diktátorovi.

V reakci na to se vzbouřila policie a došlo k nekrvavému puči. Prezident se vzdal úřadu. Později prohlásil, že ho k tomu donutili hrozbou násilí. V hlavním městě Malé propukly nepokoje a došlo k masovým protestům.

Dlouhé prsty někdejšího diktátora

Moc převzal viceprezident Muhammad Vahíd - další přívržence diktátora v důchodu. Mnoho Maledivanů doufalo, že další volby naplánované na letošek usmíří polarizovanou společnost a vrátí občanům důvěru ve státní instituce.

I proto zaznamenalo první kolo hlasování o novém prezidentovi masovou účast, k urnám přišlo v září asi 240 tisíc voličů, což je 88 procent.

Ziskem 45 procent hlasů nedosáhl favorizovaný Našíd jen těsně na potřebnou absolutní většinu. Rozhodnout mělo kolo druhé.

Krátce před ním ale v pozadí zasáhla "stará garda" a nejvyšší soud volby zrušil. Odvolal se přitom na tajnou policejní zprávu (dodnes nezveřejněnou) o nepravostech v přípravě voleb.

V říjnu pak policie zabránila dalšímu hlasování tím, že zamezila ústřední volební komisi rozeslat potřebné podklady, což vyvolalo další mezinárodní kritiku. Nehledě na to zastavil minulý týden nejvyšší soud další kolo hlasování, které zjevně vyhrál Našíd.

Britské Společenství (Commonwealth), k němuž Maledivy patří, poté pohrozilo vážnými důsledky, jestliže soudy či bezpečnostní síly opět zasáhnou proti opětovnému hlasování. 

To uplynulý víkend vyhrál těsně Abdall Jamín Abdal Gajúm. Získal 51,3 procent hlasů, zatímco Muhammad Našíd 48,6 procent.

Staré režimní struktury kolem exdiktátora mezitím totiž spojily síly a další dva kandidáti na prezidentský úřad, oba z řad Gajúmovců, podpořili vítěze Jamína Abdala Gajúma. Jak už řečeno, překvapivého.

Aby nezůstalo jen u výhrůžek, zaútočili v říjnu maskovaní muži vyzbrojení železnými tyčemi a mačetami na studio televize Raajje TV. Televizní stanice je blízká Maledivské demokratické straně exprezidenta Našída. 

Zbičujte tu znásilněnou nestoudnici

Veřejnost v zahraničí obvykle nevěnuje vnitřním záležitostem Malediv téměř žádnou pozornost. Tedy až na výjimky. Třeba když prezident Našíd uspořádal zasedání vlády v potápěčské výstroji pod mořskou hladinou, jako varování před globálním oteplováním a růstem hladiny oceánů, jenž souostroví urgentně ohrožuje.

Loni ale vzbudily větší zájem zahraničí hned dvě události. První byly spory o to, zda v luxusních turistických letoviscích (odstíněných od domorodců) lze podávat alkohol a zda se mají zavřít zařízení wellness. Podle pravověrných muslimů zavánějí prodejným sexem.

Událostí druhou, jež vyvolala velmi negativní mezinárodní ohlasy, bylo odsouzení patnáctileté dívky ke sto ranám holí a osmi měsícům domácího vězení za to, že měla předmanželský sex. Stalo se na ostrově Feydhoo.

Odsouzená si mohla vybrat, zda chce být "zbičována" hned, nebo až po dosažení plnoletosti. Tragické na celém případě je i to, že dívku dlouho zneužíval její otčím. Zplodil s ní dokonce dítě, které zabil a zahrabal. Soud ho poslal za mříže na 25 let.

Petici, již zorganizovalo globální civilní hnutí AVAAZ se sídlem v New Yorku a která kvůli odsouzení Maledivanky ke sto ranám holí vyzvala k bojkotu turistiky na Maledivách, podepsaly přes dva miliony lidí.

Zjevně pod mezinárodním tlakem nakonec nejvyšší soud na ostrovech rozhodl, že dívka byla odsouzena neprávem. Rozsudek byl podle něj založen na přiznání, jež dívka učinila v době, kdy trpěla posttraumatickým stresovým syndromem, a tudíž byla "nezpůsobilá" vypovídat.

Dovolenkáři se sluní v pekle pro křesťany 

Z náboženství je na ostrovech dovoleno praktikovat pouze islám. Křesťané, je jich kolem sedmi stovek, jsou pod tvrdou úřední a společenskou kontrolou. Jsou systematicky pronásledováni, nesmějí si stavět kostely ani se shromažďovat k bohoslužbám.

Od 1. ledna 2008 ztratili všichni křesťané v zemi maledivské občanství, to mohou mít jen muslimové. O občanství přišli i Maledivané islámské víry, kteří konvertovali ke křesťanství.

Na Maledivy je zakázáno přivážet bibli a jinou křesťanskou literaturu. Bibli, a to jen jeden výtisk na osobu, smějí mít v kufru jen turisté.

Ačkoli to zákony výslovně neuvádějí, praxe je taková, že každého nemuslima, jenž na veřejnosti praktikuje svou víru či jen čte ze svých náboženských textů, tak dlouho pronásledují a trestají, dokud nepřestoupí na islám.

Ještě loni maledivští bossové v cestovním ruchu jásali, že počet cizinců přijíždějících do země za rekreací se neustále zvyšuje, a očekávali, že roku 2012 dosáhne jednoho milionu.

To se nestalo, dorazilo jich "jen" 958 tisíc. K hlavním důvodům zpomalení nárůstu turistů patří, že je odrazují zprávy o islamismu.