Německo
Sloučení rodin uprchlíků: nová forma migrace
16.02.2018 19:45 Původní zpráva
Po takzvané uprchlické krizi se mnozí odpůrci migrace obávají příchodu dalších tisíců uprchlíků v rámci slučování rodin. Migranti si totiž mohou přivézt nejbližší příbuzné.
Debatu o možné nové uprchlické vlně vyvolal mimo jiné i dosavadní výsledek jednání o nové vládní koalici v Německu. Sociální demokraté se s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové dohodli na tom, že od letošního srpna po dvouleté přestávce znovu umožní slučování rodin s takzvanou doplňkovou ochranou.
To znamená, že právo na sloučení rodiny by měli mít znovu nejen úspěšní žadatelé o azyl, ale také ti migranti, kteří o udělení azylu teprve usilují. Podle předběžné koaliční dohody by ale měl být příliv rodinných příslušníků omezen na maximálně tisícovku měsíčně. Celkově by tak mohlo podle kvalifikovaných odhadů přijít do Německa postupně zhruba 50 tisíc dalších migrantů. Pro srovnání: loni do země přišlo v rámci slučování rodin 85 tisíc lidí.
Anketa:
Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?
-
Chystám se to udělat. 10 %
-
Ano, už jsem pomohl/a. 9 %
-
Ne. 82 %
I když německé rozhodnutí vzbudilo mezi odpůrci obavy z dalšího, mnohamilionového přívalu migrantů do Evropy, odborníci na přistěhovalectví vyzývají ke klidu. Podle nich má totiž řada evropských států z hlediska slučování rodin mnohem benevolentnější zákony než Německo, a přesto to neznamená, že za každým migrantem legálně přijede dvacetičlenná rodina.
Příkladem může Rakousko, kde mají na sloučení rodiny právo lidé s azylovou i dočasnou ochranou. Ovšem za velmi přísných podmínek, které není vůbec jednoduché splnit. Žadatelé musejí doložit, že mají v Rakousku zajištěné bydlení, zdravotní pojištění a určitý příjem, z kterého mohou žít. A cestu do Rakouska musejí oni nebo jejich příbuzní pochopitelně zaplatit.
"Aby se potvrdil příslušný příbuzenský vztah, žadatelé odpovídají na příslušném zastupitelském úřadu na více než 60 otázek v němčině a mateřské řeči," uvedl Daniel Bernhart, zodpovědný v rakouském Červeném kříži za agendu slučování rodin. Konečné slovo má pak Rakouský spolkový úřad pro cizince a azylovou politiku (BFA).
V naprosté většině případů se jedná o žádosti o "sestěhování" manželů, případně rodičů za nezletilými dětmi. Žádost je ale možné podat až po třech letech, které příslušný migrant, stráví v Rakousku. A vyřízení žádosti trvá často mnoho měsíců.
Zdlouhavou proceduru kritizují i někteří rakouští humanitární pracovníci. A to zejména v těch málo případech, kdy například nezletilý Syřan žádá, aby mohl do Rakouska přijet za svými rodiči. "Jenže než se žádost vyřídí, žadatel už je zletilý a povolení k příletu nedostane," uvedl Bernhart. Červený kříž je proto toho názoru, že směrodatné by mělo být datum podání a nikoliv vyřízení žádosti.
Z popisu procedury, vedoucí ke slučování rodin, každopádně vyplývá, že jde o poměrně komplikovanou záležitost. Povolení ke sloučení rodiny migranty rozhodně není automatické. Rakouská média nedávno psalo o případu syrských rodičů, kteří mohli po třech letech přijet do Rakouska za svým, dnes sedmnáctiletým synem. Doma ale museli nechat dvacetiletou dceru, která v mezidobí dospěla, a zákon o slučování rodin se jí tedy netýká. Pamatuje totiž pouze na sloučení manželů nebo nezletilých rodičů s dětmi.
V Rakousku tak loni uspělo se žádostí o sestěhování k příbuzným celkem 6316 cizinců a cizinek, což je vzhledem k celkovému počtu migrantů relativně únosný počet i pro nejtvrdší kritiky přebujelé migrace. Dokonce ani pravicová Strana svobodných proti slučování rodin nijak hlasitě neprotestuje. Celkově podalo v roce 2015 žádost o azyl 24 296 cizinců. V roce 2015, kdy uprchlická krize vrcholila, to bylo 89 tisíc žádostí.
I když právo na sloučení rodiny přiznávají uprchlíkům v různých formách všechny státy EU, příslušné zákony se značně liší. Vůbec nejbenevolentnější je v tomto směru Itálie, kde za určitých podmínek může přijet za rodiči, uprchlíky, i jejich potomek starší osmnácti let. Stejnou možnost mají i rodiče, pokud je jim víc než 65 let a doma se o ně nemá kdo starat. Naopak největší překážky slučování rodin klade od roku 2015 Švédsko.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.