Nobelistka
V Oděse zrušili besedu s Alexijevičovou. Báli se o její bezpečnost

Z obavy o bezpečnost běloruské spisovatelky Světlany Alexijevičové, nositelky Nobelovy ceny za literaturu z roku 2015, ukrajinští organizátoři zrušili její besedu se čtenáři v Oděse. Na internetu se krátce před akcí objevily útoky proti její osobě kvůli prohlášení o vraždění Židů za druhé světové války, na kterém se podle Alexijevičové podíleli i Ukrajinci.

Jméno slavné spisovatelky, která se ve svém díle často zabývá dějinami druhé světové války na východě Evropy, se objevilo na kritizovaném ukrajinském seznamu zvaném Myrotvorec, kam místní nacionalisté zařazují "nepřátele Ukrajiny". Svými výroky o podílu Ukrajinců na genocidě Židů prý Alexijevičová "manipuluje veřejným míněním a podněcuje národnostní nesnášenlivost".

Jméno Alexijevičové sice brzy ze seznamu zmizelo, ale organizátoři její oděské besedy akci z bezpečnostních důvodů přesto zrušili. Sama spisovatelka žádné výhrůžky nedostala, ovšem objevily se prý telefonické informace o připravované provokaci.

Slova o osudu Židů na Ukrajině pronesla Alexijevičová před dvěma lety v New Yorku. Prohlásila tehdy, že "ukrajinští kati" za války pomáhali nacistům vraždit Židy. "Nejen v Litvě a v Lotyšsku zabíjeli Židy ještě předtím, než přišli Němci. Stalo se to i na Ukrajině," prohlásila na přednášce v newyorském Brooklynu.

Běloruská autorka novinářům řekla, že lidé by se neměli bát vlastní historie a hystericky reagovat na komentáře ve veřejném prostoru. S Ukrajinou nemá žádný spor a doufá, že beseda se čtenáři se nakonec uskuteční.

Sedmdesátiletá Alexijevičová, rodačka ze západní Ukrajiny, bývá charakterizována jako autorka kroniky sovětské a postsovětské doby. Ve svém díle se zabývá dramatickými událostmi své země, jakými byly druhá světová válka, sovětská intervence do Afghánistánu, katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl nebo rozpad sovětského impéria.

Seznam Myrotvorec založil v roce 2014 Anton Heraščenko, tehdejší poradce ukrajinského ministra vnitra. Mezi nepřáteli Ukrajiny se postupně objevovala jména politiků z proruských "lidových republik" na východě Ukrajiny a stoupenců ruské anexe ukrajinského Krymu.

Skandál vyvolalo v roce 2016 rozhodnutí tvůrců seznamu zařadit na Myrotvorec jména a adresy novinářů, kteří navštívili povstalecké regiony v Donbasu. Za tento krok si ukrajinští nacionalisté vysloužili kritiku od Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Reportérů bez hranic a dalších mezinárodních a nevládních organizací.