Nouzové volání
Působení sankcí. Ruské aerolinky vlétají do turbulencí
28.10.2014 06:30
Klesající počty pasažérů a slabý rubl dávají ruským aerolinkám Transaero a Utair zabrat. A to tak moc, že musejí žádat o pomoc stát. Mají slušné šance na úspěch také proto, že letecká branže je jedním z milovaných dítek ruské vlády.
Letecké společnosti Transaero a Utair požádaly kabinet v Moskvě o finanční podporu. V roce 2013 byly prvně jmenované aerolinky s 12,5 milionu pasažérů druhé největší v Ruské federaci, druhé jmenované se s 8,1 milionu pasažérů umístily na místě třetím.
Ruský ministr dopravy Maxim Sokolov uvedl, že obě společnosti mají potíže při splácení úvěrů. Navíc mají problémy se změnami struktury. Dle domácích médií rozhodla vláda o zřízení komise, která by měla vypracovat seznam opatření na pomoc celé letecké branži.
Na mizérii ruských aerolinek má podle ruských finančních expertů vinu hlavně slabý kurz rublu. Kasy firem se sice plní rubly za prodané letenky, ale výdaje, především na nákup nových strojů, se platí v cizích měnách. "Zadlužení leteckých linek bylo dosud spíše nízké. Při stabilním kurzu rublu by nebyl problém kredity splácet," vysvětluje Dmitrij Baranov z investičního holdingu FINAM.
Rubl však oslabuje a ztrácí nadále na hodnotě, takže náklady leteckých společností stále stoupají, dodává Baranov.
Podle Anny Milostnové z UFS Investment Company začala krize na počátku letošního roku, když za necelé dva měsíce ztratil rubl vůči euru 10 procent. Už tehdy se podle ní začaly rýsovat možné negativní důsledky pro ruské letecké společnosti, které nabízejí mezinárodní lety.
Spirála vede dolů
Aeroflot na to reagoval snížením cen letenek prodávaných v eurech, přesto ztratil za prvních šest měsíců tohoto reku 0,8 procenta pasažérů. Počet turistů létajících do Ruska klesá, čímž vedle aerolinek trpí i cestovní kanceláře. Některé z nich už musely zavřít.
Tím se vytváří spirála mířící dolů, vysvětluje analytička Milostnová. Méně cestovek znamená méně turistů a tím také méně cestujících v letadlech.
Oleg Pantelejev, šéf informační agentury Aviaport, to vidí podobně. Mluví o krizi na leteckém trhu a v turistické branži, kterou vyvolaly určité faktory. Jejich cifry odrážely celkově pomalý hospodářský růst v zemi. Slabý kurz ruské měny navíc zdražuje pořizování nových letadel a údržbu letového parku.
Slabý rubl vede k tomu, že Rusové cestují méně do zahraničí. Výsledek? Drastický pokles počtu mezinárodních letů. Aerolinky musely reagovat na nízkou úroveň příjmů obyvatel a snížit ceny letenek.
Při klesajících příjmech a vyšších výdajích jsou letecké společnosti nuceny brát si stále dražší úvěry, vysvětluje dále Pantelejev.
Ruské aerolinky proto nyní sázejí na pomoc státu. Výhledy mají dobré. Kreml často zdůrazňoval, že rozvoj letecké dopravy na regionální úrovni je pro Rusko esenciální, konstatuje Baranov. Výpadky důležitých účastníků trhu by mohly masivně oslabit ruský letecký průmysl a vrhnout ho o roky zpět. Pád leteckých firem by měl přímé dopady na příjmy státu, upozorňuje Baranov.
V takovém případě by v mnoha regionech začaly stoupat počty nezaměstnaných.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.