Rozpad
Separatisté na východě Ukrajiny vyhlásili nezávislost
12.05.2014 19:02 Aktualizováno 12.05. 21:33
Proruští radikálové vyhlásili v pondělí na základě separatistických referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině. Doněcký vůdce Denis Pušilin zároveň vyzval Moskvu, aby zvážila přijetí Doněcka do Ruské federace. Kyjev ani Západ legitimitu plebiscitů v regionech na východě Ukrajiny neuznávají. Kreml dal najevo, že hlasování respektuje, zdržel se ale zatím jejich uznání a nereagoval ani na výzvu k přijetí do Ruské federace. EU po nedělním referendu rozšířila protiruský sankční seznam, v němž už jsou jména více než šedesáti lidí, a Moskvu tím popudila.
Podle výsledků, které zveřejnili vůdci separatistů, přišly v Luhanské oblasti k urnám čtyři pětiny voličů a 96 procent z nich se vyslovilo pro státní samostatnost. V sousední Doněcké oblasti prý hlasovalo pro samostatnost 89 procent lidí při volební účasti 75 procent.
Z Doněcka se dopoledne rozneslo, že tamní vedení upustilo od plánu uspořádat referendum o připojeni k Rusku podle scénáře březnové anexe Krymu. Odpoledne se ale ukázalo, že následuje rovnou výzva pro Kreml. Pušilin se po vyhlášení "státní svrchovanosti" Doněcka obrátil na Moskvu, aby zvážila "začlenění Doněcké lidové republiky do Ruské federace".
Luhanští separatisté své kolegy z Doněcka následovali vyhlášením nezávislosti své "lidové republiky", ale o přijetí do Ruské federace, alespoň prozatím, nepožádali. Místo toho vládu v Kyjevě nabádali, aby hlasování respektovala a rychle zajistila změnu ústavy, která zajistí federalizaci země. Je to podle nich "jediná varianta a poslední šance zachránit Ukrajinu". O novém referendu ohledně připojení k Rusku se nehovořilo, ale zatím vyloučeno není.
Radikálnější postup v Doněcku by podle některých médií mohl souviset s možným nedělním převratem ve vedení tamních radikálů. Nasvědčuje tomu dnešní dekret nového "vojenského velitele" Doněcké oblasti Igora Strelkova, který je podle ukrajinského i ruského tisku plukovníkem ruské vojenské rozvědky GRU. Strelkov vyhlásil fakticky válku ukrajinské armádě a požádal Rusko o vojenskou pomoc. Ani na to Moskva zatím nereagovala.
Separatistické referendum v Doněcku a Luhansku dosud nikdo neuznal. Kyjev se postavil ostře proti. "Fraška, kterou teroristé a separatisté označují za referendum, není ničím jiným, než propagandistickou zástěrkou vražd, únosů a násilností," řekl úřadující prezident Oleksandr Turčynov.
Hlasování odsoudily i západní státy. Bílý dům zopakoval, že ilegální referenda neuzná, a vyjádřil zklamání nad tím, že Rusko nevyužilo svého vlivu k tomu, aby hlasování předešlo. Podle mluvčí amerického ministerstva zahraničí bylo navíc shromažďování hlasů "velmi podezřelé". Český premiér Bohuslav Sobotka označil referendum za protiprávní a odporující ukrajinské ústavě. Podle prezidenta Miloše Zemana o legitimitě referend v Doněcké a Luhanské oblasti nelze hovořit.
Kreml naopak v tiskové zprávě sdělil, že výsledky hlasování respektuje. "Moskva s úctou pohlíží na projev vůle obyvatel Doněcké a Luhanské oblast. Vychází z toho, že praktická realizace výsledků referend proběhne civilizovanou cestou bez jakýchkoli projevů násilí, prostřednictvím dialogu mezi představiteli Kyjeva, Doněcka a Luhanska," píše se v prohlášení úřadu ruského prezidenta.
Jen několik hodin po ohlášení výsledků referenda vyhlásila Evropské unie novou etapu sankcí, které se dotknou 13 dalších osob a dvou společností spojených s ruskou anexí poloostrova Krymu. Unie nyní kvůli Ukrajině uplatňuje sankce vůči více než šedesáti lidem.
Nové sankce Moskvu popudily. Ministerstvo zahraničí Bruselu vzkázalo, že by se spíš mělo snažit přimět kyjevskou vládu, aby začala s východní Ukrajinou jednat. Kyjev prý totiž nadále ukazuje "trestuhodný nedostatek ochoty k dialogu s vlastním lidem".
Šéf OBSE Didier Burkhalter se podle agentur v telefonickém rozhovoru shodl s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, že by organizace měla udělat víc pro navázání dialogu mezi stranami konfliktu. Ještě tento týden - podle ukrajinských médií zřejmě ve středu - by mohl být v Kyjevě zorganizován vnitroukrajinský kulatý stůl.
Gazprom v pondělí potvrdil, že zastaví dodávky plynu na Ukrajinu, pokud nedostane za červnové dodávky zaplaceno předem. Plynárenský gigant tvrdí, že mu Ukrajina dluží za dodávky plynu 3,51 miliardy dolarů (69,9 miliardy korun), a varoval, že bude chtít platby předem, nebude-li dluh splacen.
Ukrajina má 45,5 milionu obyvatel. V Doněcké oblasti přitom žije 4,4 milionu lidí a v Luhanské 2,2 milionu. Na obě oblasti připadá třetina průmyslové produkce země. Na Krymu, který v březnu anektovalo Rusko, je přibližně dvoumilionová populace.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.