Boj proti nacistům
Britové před 75 lety bombardovali Chomutov

Bombardování severočeského Chomutova v polovině dubna 1945 nepatřilo mezi nejvýznamnější letecké akce nad územím protektorátu. Do historie druhé světové války se zapsalo především jako poslední akce britského velitelství bombardovacího letectva nad československým územím. Letouny rozbombardovaly nádraží v Chomutově, a ztížily tak Němcům přeskupit síly, přičemž zahynulo nejméně 26 civilistů.

Chomutov, německy Komotau, se na seznam cílů dostal až na samém závěru války. Město ale mělo zkušenosti s bombardováním již od července 1944. Posádky letadel vracejících se z bombardování významné rafinerie v Záluží u Mostu totiž s oblibou používaly Chomutov jako cíl pro odhoz zbylé munice.

První akce zaměřená přímo na Chomutov se odehrála ve tři hodiny ráno dne 16. dubna 1945. Jejím cílem bylo především zničit železniční dopravní uzel. Na město dopadlo kolem tří set bomb. To nejhorší ale obyvatele Chomutova teprve čekalo.

Pod rouškou tmy se 19. dubna nad protektorát vypravilo 114 bombardérů Lancaster patřících britské 5. bombardovací skupině. Ručičky hodinek ukazovaly právě tři hodiny a 50 minut, když se pumovnice letadel otevřely a na spící Chomutov začaly padat bomby. Protiletecká obrana města se nezmohla ani na jeden výstřel, a tak měly posádky letadel dost času na svržení zhruba tří tisíc pum. Nálet skončil krátce po půl páté ráno.

Akce, která byla součástí rozsáhlejší ofenzivy s cílem poškodit trať Ústí nad Labem - Cheb a znemožnit Němcům přesunout síly proti postupující americké armádě na Chebsko, splnila svůj účel. Chomutovské nádraží bylo zcela zničeno a stalo se neprůjezdným. Spolu s ním vzalo za své i několik desítek lokomotiv a vagonů, které, zejména na konci války, představovaly velmi ceněnou kořist. Vážně poškozena byla i Poldina huť, pobočka slavné kladenské poldovky, která byla během války zapojena do německé zbrojní výroby. Zcela zničena byla dvacítka domů a přes dvě stovky jich byly poškozeny. Část bomb zasáhla také sousední obec Spořice.

Mezi oběťmi byli i Češi 

Bombardování si vyžádalo i oběti na životech. Zabito bylo nejméně 26 (podle některých údajů přes 30) chomutovských civilistů a nezjistitelný počet válečných zajatců a uprchlíků před postupující frontou.

V chomutovských továrnách - Mannesmannových válcovnách, Poldině huti, Heroldově slévárně a strojírně, šroubárně firmy Zuth a Winkler a v dalších závodech těžkého, lehkého a potravinářského průmyslu - pracovali i váleční zajatci ze zemí západní i východní Evropy i lidé odvlečení z Polska a Sovětského svazu. Část z nich využila zmatku k útěku. Ve městě bylo koncem války také několik tisíc německých uprchlíků a 17. dubna prošel chomutovskými ulicemi pochod smrti asi dvou tisíc vězňů z poboček koncentračního tábora Buchenwald. Podle odhadů bylo na jaře 1945 v Chomutově 40 tisíc až 60 tisíc lidí.

Během celé války zahynulo v Chomutově, který měl před válkou 33 tisíc převážně německých obyvatel (Čechů, kteří zde zůstali po říjnu 1938, bylo podle kroniky města asi osmdesát) v důsledku bombardování 700 až 800 lidí. Se zemí bylo srovnáno 42 domů a 1192 jich bylo poškozeno.