Ústavní péče
Hledají se pěstouni. Kalousek neví, z čeho je zaplatí

Zrušit kojenecké ústavy a najít většině dětí z dětských domovů náhradní rodinu – to je cíl plánovaných změn v systému péče o ohrožené děti. Na vládu se má během června dostat novela zákona, jež mj. podpoří rodiny, které se rozhodnou vychovat děti z ústavů. A ministerstvo financí hledá, kde na to vzít.

Jeden měsíc života dítěte v dětském domově se školou stojí 30 tisíc korun, pobyt v kojeneckém ústavu vyjde stát na více než 40 tisíc korun. Celkem jde ze státního rozpočtu na ústavní výchovu téměř 3,5 miliardy korun ročně. Dítě v pěstounské rodině stojí přitom v průměru devět tisíc korun měsíčně.

Jsou to jednoduché počty – vzít děti z péče státu a najít jim náhradní rodinu je výrazně levnější. A pro dítě samotné samozřejmě nevyčíslitelně lepší, protože v pěstounské rodině se mu dostane více individuální péče a pozornosti. A to má pozitivní vliv nejen na jejich dětství a dospívání, ale rodinné zázemí se příznivě projeví i v dospělosti.

Naopak lidé, kteří prožili část života po ústavech, často mají problémy i v dospělosti, jak ukazuje studie ministerstva práce a sociálních věcí. Lidé s "diagnózou děcák" mají problém začlenit se do společnosti, neumějí řešit problémy v partnerských vztazích, jsou často bez práce a záznam v trestním rejstříku není výjimkou. "A tak i v dospělosti znamenají zátěž pro sociální a zdravotnický systém," upozorňuje autor studie, klinický psycholog Radek Ptáček.

Místo ústavů pěstouni

Změna systému z ústavního na pěstounský, zjednodušeně řečeno, si ale vyžádá transformační náklady. V současné době přispěje stát pěstounským rodinám, kterých je přes 6300, necelou půlmiliardou ročně.

Ministerstvo práce navrhuje tři varianty, jak by finanční podpora pro pěstouny mohla vypadat do budoucna. Liší se podle toho, jak vysoká bude odměna za příbuzenskou pěstounskou péči, kdy se o děti starají nejčastěji prarodiče. Tento typ pěstounství bývá totiž občas zneužíván rodinami, které se jen snaží dosáhnout na peníze spojené s pěstounstvím.

Proto jedna z variant počítá se zrušením odměny pro pěstouna v případě, že se o dítě budou starat prarodiče. Pokud by tento návrh prošel, stála by podpora pěstounských rodin (včetně nákladů na služby pro jejich podporu) 690 milionů korun ročně. Tato varianta ale nemá příliš šancí na úspěch. "Tyto rodiny potřebují stejné podpůrné služby jako ostatní pěstouni, neměly by proto v žádném případě být vyřazeny ze systému náhradní rodinné péče," má k návrhu výhrady Jana Lexová z Asociace náhradních rodin.

Další návrh počítá se zachováním odměny i pro prarodiče, ale navrhuje ho snížit o polovinu. V případě jednoho dítěte v pěstounské péči by tak prarodič nedostával současných 3126 korun, ale jen 1563 korun. Poté by podpora náhradní rodinné péče přišla státní kasu na 941 milionů korun ročně. Pokud budou příbuzní dostávat i nadále odměnu v plné výši, bude muset ministerstvo financí najít celkem 1,4 miliardy.

Kalousek hledá

Ať už nakonec zvítězí kterákoli z variant, bude navýšení peněz na podporu náhradní rodinné péče problém. Ministerstvo financí totiž šetří všude, a k návrhu zákona se proto zprvu tvářilo odmítavě. Jednání nicméně pokračují a Kalousek přislíbil, že se pokusí peníze najít v jiných oblastech. "Argumenty pro to jsou velmi pádné a zřetele hodné a beru je velmi vážně," řekl Kalousek on-line deníku TÝDEN.CZ. "Je potřeba najít řešení, jak to udělat, aby to nebylo na úkor vyššího deficitu, ale na úkor jiných priorit. Takže teď si musíme říct, co tu prioritu mít nebude," říká ministr.