Netradiční narozeniny
Mezi bezdomovci, kteří posnídali s papežem, byl i Čech

Papež František oslavil v úterý 77. narozeniny ve společnosti tří bezdomovců. Podle vatikánského listu L'Osservatore Romano byl mezi nimi kromě Slováka a Poláka také jeden Čech.

Byli čtyři, tedy přesněji řečeno tři lidé a jeden pes. "A jak ten se jmenuje?" táže se papež František. "Marley, Vaše Svatosti, jako Bob Marley," odvětí muž. František neodpovídá, zřejmě není zběhlý v hudbě reggae, ale sklání se k němu, a tak rumunský pes Marley může zůstat u stolu s papežem a oslavit s ním a spolu s dalšími třemi bezdomovci při snídani jeho 77. narozeniny. Píše o tom italský deník Corriere della Sera.

V Římě je počasí mírné, ale v osm hodin večer je přece jen chladno. Lidé bez střechy nad hlavou na Svatopetrském náměstí si začínají rozkládat kartonové krabice a pokrývky na noc. Den předtím zahynuli dva bezdomovci, jeden v Římě a druhý ve městě Ferrara.

Čech Martin a jeho přátelé tráví noc pod sloupořadím. Druhý Martin, Slovák, se šel ještě projít, Polák Wojcziech se vzdálil, aby si obstaral něco k pití. Čech se natáhne v kožešinovém pytli a zavře oči. Ještě teď v nich má tentýž údiv jako v úterý ráno. Tehdy ho Corrado, tedy arcibiskup Konrad Krajewski, papežův almužník, který přijel ve svém bílém Fiatu Qubo, jejž používá při svých nočních cestách za chudými, probudil a zeptal se ho: "Půjdete se mnou do svaté Marty, na snídani k narozeninám Františka?"

Papež často říká, že je třeba se dotýkat Kristova masa v podobě chudých. "Myslel jsem, že nás otec Corrado chce požádat o nějakou pomoc," směje se Martin. "Když jsem viděl švýcarskou gardu, jak nás zdraví salutováním, trochu jsem se vylekal...," pokračuje.

Kolem jdou dvě řádové sestry s košíky: "Chceš chleba?," ptají se. Martin děkuje a dává si jídlo do kabely. "Tady není problém se najíst. Jsou tu sestry, (humanitární organizace) Caritas, otec Corrado, který tudy vždy projíždí a zná všechny..."

Martin vysvětluje, že spí na ulici della Conciliazione už čtyři měsíce. "Jsou to ale už tři roky, co jezdím po Francii, Nizozemsku, Itálii," říká a gestem naznačí, že je to dlouhá historie. "Papež se nás neptá, proč," říká uznale.

"Mluvil s námi, společně jsme se pomodlili Otčenáš a Ave Maria," vzpomíná Martin. V úterý přitom přišla Františkovi blahopřání z celého světa. "Pomyslím-li na miliardy lidí na světě - a on si vybral nás, takhle vymóděné..." povzdychne si.

"V České republice jsem jezdil s kamionem, dělal jsem dvanáct let. Pak nebyla práce, jako tady. Odešel jsem. Moje matka o mně tři roky neví, ani já nevím, jestli je ještě naživu. Mám syna, je mu teď šest let, ale ona... Zkrátka rozešli jsme se a já jsem musel pryč. Jsem radši takhle. Jsem svobodný člověk. Ubytovny? Jsou tam takoví, co ti ukradnou hodinky i šaty," popisuje svůj osud. Teď mu prý zbývá jen zdejší malá rodina. Oni tři a pes. "František nám řekl, že se nemáme nikdy vzdávat, že musíme mít naději," dodává.

.