Ve stopách Járy Cimrmana
Počet Čechů-vynálezců roste. Psí pisoár boduje i v zahraničí
14.09.2012 06:15 Původní zpráva
Počurané kolo u auta přivedlo Brňana Františka Tomečka před rokem na neotřelý nápad - vyrobit záchod pro psy. Dnes u jeho děravého patníku, který láká čtvernožce chtivé značkování na zvířecí pachy, zvedají nožičku i psi v Madridu a Tomečkovi se rozjíždí slibný byznys. Počet Čechů-vynálezců v posledních letech roste. Za uplynulé desetiletí v tuzemsku přibylo na tři tisíce patentů a deset tisíc chráněných užitných vzorů.
František Tomeček na uznání psího pisoáru jako jedinečného vynálezu ještě čeká. Žádost si podal k evropskému patentovému úřadu, který na rozdíl od národního ochrání jeho výtvor i za hranicemi Česka. "Zatím nám nepřišlo žádné zamítavé stanovisko a 19. září by se měl záchod objevit v evropském věstníku patentů," těší se na získání patentu Tomeček.
Byznys s děravými patníky, ve kterých se jako vábnička skrývá miska s nachytanou psí močí, se mu mezitím slušně rozběhl. "Po prvním roce jsme se dostali z červených čísel. Jsme teď těsně nad nulou, máme zaplacené náklady a to je fajn," řekl vynálezce on-line deníku TÝDEN.CZ. Jeho psí pisoáry jsou k vidění třeba v Brně či Hodoníně, ale převážná část z nich putuje do zahraničí, ke psům ze španělského Madridu či kanadského Calgary. "Češi jsou v tomhle trochu skeptičtí nebo nejsou tolik zvyklí na tu čistotu," míní Tomeček.
Jak jdou Češi ve stopách vynálezce a všeuměla Járy Cimrmana, vyšlo najevo ze zářijového čísla časopisu Statistika&My, které zveřejnil Český statistický úřad. Češi si podle něj za posledních deset let podali 6848 patentových přihlášek. Úřad průmyslového vlastnictví jim pak v letech 2002 až 2011 udělil 2904 patentů a zapsal 10 624 užitných vzorů.
"Na to, že jsme technická země, to není úplně moc," komentuje čísla Miroslav Paclík z patentového úřadu a přidává historku, podle které v roce 1936 přihlašovala 500 vynálezů jen Škoda Plzeň. Počet přihlášek u patentů však roste nepřetržitě od roku 2008 a u užitných vzorů, kterým se někdy přezdívá malé patenty, dokonce už od roku 2006. "Nyní se pohybujeme kolem osmi, devíti set přihlášek ročně u národního úřadu," uvedl Paclík. Vynálezci, jako například Tomeček, však mohou využívat i evropský patentový úřad.
Patent k nezaplacení
Stvořitel psích záchodků dosud za nezbytné náležitosti na cestě za patentem utratil čtvrt milionu korun. Zapsat si vynález není levná záležitost ani v Česku. Jen přihláška vyjde na 600 korun (1200 v případě, že vynález místo objevitele přihlašuje firma) a platnost patentu se musí každý rok udržovat. "Poplatky jsou na začátku poměrně nízké, tisícovka za rok, ale pak to stoupá. Držení patentu po maximální dobu dvaceti let vyjde zhruba na 180 tisíc korun," vypočítává Paclík.
Cena patentu má vyvážit fakt, že má vynálezce na určitou věc monopol. "Počítá se s tím, že nikdo nemá patentovou listinu doma na zdi, ale že z toho má nějaký zisk," dodává Paclík. Levnější je zaregistrovat si užitný vzor. Na maximální dobu 10 let to vyjde na 12 tisíc korun. Patentový úřad u něj totiž nedělá celonárodní podrobný průzkum.
Češi si podle informací národního patentového úřadu nejčastěji přihlašují patenty například z oblasti optiky, chemie; stavebnictví, zdravotnictví či elektrotechniky. Zatímco tuzemské podniky mají s přihláškami podle Českého statistického úřadu 61procentní úspěšnost a průměrná doba patentového řízení činí 3,3 roku, jednotlivci, u kterých patentové řízení překračuje tři a půl roku, získali patent jen v necelé třetině případů. "Každý by si měl před podáním přihlášky udělat důkladnou rešerši, zda nepřichází s něčím, co už existuje," říká Paclík. Absurdní přihlášky však nechce patentový úřad komentovat. "To, co se nám může zdát úsměvné, může být po vynálezce jeho celoživotním dílem," uzavírá.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.