Kauza
Policejní akademie si za odpovědi nechala zaplatit. Dala jich půlku
06.02.2015 19:30 Původní zpráva
Policejní akademie se na svém webu vehementně ohradila proti žádostem o informace, které jí zaslal časopis TÝDEN. Označila je za nenormální. Na otázky ale neuměla odpovědět.
K vyvedení policejních akademiků z rovnováhy stačí velmi málo. Nervozitu na škole vyvolaly pouhé dvě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, které investigativní oddělení TÝDNE odeslalo Policejní akademii ČR v Praze v průběhu září. Reportéři se v nich zajímali o personální poměry na akademii a o platy předních hodnostářů. Už od září si TÝDEN s akademií dopisuje a důsledně trvá na zodpovězení svých otázek. Podrážděně začala akademie reagovat až na konci ledna.
"Pokud jde o žádosti o informace podle zákona číslo 106, většina jich pochází od úzké skupiny osob z oblasti nestátních bezpečnostních a detektivních agentur. Rozsah, podrobnost a četnost těchto dotazů není normální," stojí v nepodepsaném stanovisku, které se objevilo na webu akademie. V rozhovoru pro MF Dnes rektor Josef Salač sdělil, že za žádostmi stojí dva zaměstnanci společnosti Empresa Media, která kromě jiných titulů vydává také časopis TÝDEN.
Nejde o žádné přelomové zjištění. Jako korespondenční adresu používali reportéři při kontaktu s akademií pokaždé místo svého zaměstnání a na dopisech bylo razítko firmy. Přesto je rektor Salač podezřívá z ledasčeho.
"Jde o rozsáhlý a strukturovaný dotaz, ale nelze ho považovat za nějakou formu šikany a za zneužívání zákona už z toho důvodu, že žadatel za informace zaplatil. Když chcete někoho šikanovat, nebudete mu za to platit," uvedl šéf neziskové organizace Otevřená společnost Oldřich Kužílek. Jde o spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím. Redakce se na něj obrátila, aby posoudil, nakolik jsou žádosti odeslané akademii "nenormální".
Kromě reakce na stránkách akademie přinesla rozčarování také odpověď školy na žádost TÝDNE. Za její vypracování si naúčtovala 3514 korun. Akademie takto ocenila čtrnáct hodin práce potřebných k vypracování. Výsledek se vměstnal do pouhých 28 řádků a obsahuje odpovědi pouze na polovinu dotazů.
Rektor Salač práci svých podřízených obhajuje. "Byl jsem informován, že výše částky byla stanovena v souladu se sazebníkem ministerstva vnitra a skutečnou časovou náročností přípravy," napsal v e-mailu.
Odborník na transparentnost státní správy Kužílek však v postupu akademie vidí chyby. "Vzhledem k rozsahu poskytnutých informací je výše úhrady napadnutelná. Není totiž jasné, zda se úhrada týkala poskytnutí polovičního počtu odpovědí," uvedl Kužílek poté, co se seznámil s korespondencí mezi investigativními reportéry a akademií.
Jednoznačné pochybení akademie je podle Kužílka patrné v odpovědích akademie ke druhé a poslední žádosti TÝDNE o informace. V ní redakce požadovala údaje o platech předních hodnostářů z policejní akademie. Škola informace poskytla pouze u akademiků, kteří k tomu dali souhlas. "Informace o platech jednoznačně měli poskytnout. S opačným postupem musejí prohrát u každého soudu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu musí státní subjekt informovat o platech všech osob vyjma servisních a pomocných profesí," řekl Kužílek.
Redakce podala proti způsobu, jímž akademie zodpověděla obě žádosti, stížnosti adresované škole a ministerstvu vnitra, které je zřizovatelem policejní akademie. Zatím se nedočkala odpovědi.
Více se dění v Policejní akademii věnuje nové vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 9. února 2015.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.