Hlasování
Kubera se stal předsedou Senátu, ve finále porazil Hampla
14.11.2018 11:47 Aktualizováno 14.11. 16:16
Novým předsedou Senátu se stal Jaroslav Kubera z ODS. Ve finále tajné volby dnes porazil Václava Hampla (za KDU-ČSL). Bývalý místopředseda horní komory Kubera získal 46 hlasů z 80 odevzdaných, Hampl 24. Výsledky hlasování oznámil předseda senátní volební komise Jaroslav Větrovský (za ANO) s tím, že tři hlasy byly neplatné. Sedm senátorů tak nepodpořilo ani jednoho finalistu.
Kubera po zvolení senátorům zopakoval, že nejdůležitější pro Senát bude ochrana svobody, demokracie a ústavy. Slíbil, že se je pokusí v souladu se svým nominačním projevem přesvědčit o tom, že se z politika změní ve státníka tak, jako se z odboráře proměnil jeho předchůdce Milan Štěch (ČSSD). Hodlá se také zasazovat o to, aby Senát nebyl pro Sněmovnu "chudším otloukánkem".
Novinářům Kubera později řekl, že rozdíl mezi politikem a státníkem vidí v tom, že státník přistupuje k věcem s větším nadhledem. Podle něj to ale neznamená, že by se musel vzdát svého humoru. Podotkl také, že si roli státníka už nacvičil ve filmu Toman, v němž ztvárnil postavu československého prezidenta Edvarda Beneše.
Nový předseda Senátu doufá v to, že nebude působit v čele horní komory jen nejbližší dva roky. "Chtěl bych být předsedou Senátu šest let," uvedl Kubera, který letos podruhé obhájil senátorský mandát na dalších šest let.
Jako předseda Senátu chce Kubera komunikovat s ostatními ústavními institucemi, považuje to za základ pro stabilitu českého politického systému. "Je to nezbytné i proto, že mezinárodní situace není úplně dobrá," řekl. Uvedl také, že Senát nemusí automaticky fungovat jako opozice vůči vládě a že zákony, které bude považovat za přijatelné, horní komora potvrdí i v případě, že je předloží kabinet. V nynějším Senátu mají opoziční strany výraznou většinu.
Kubera byl s ohledem na vyjádřenou podporu považován za mírného favorita volby. Hlasy mu veřejně přislíbili zástupci ANO a část sociálních demokratů a v prvním volebním kole dostal 35 hlasů, zatímco Hampl jen 22. Kuberovi ve druhém kole asi přibyly hlasy z klubu Starostů, s nimiž podle svého vyjádření v rámci dřívějších dohod původně počítal Hampl. Lidovci ale ve volbách zaostali za očekáváním. Změnu postoje Starostů a příklon k ODS naznačil už před týdnem předseda klubu STAN Jan Horník. "Přece bychom měli využít sílu těch dvou silných klubů, které dohromady mají 36 senátorů," uvedl.
Volba místopředsedů bez protikandidátů
Jednasedmdesátiletý Kubera byl místopředsedou Senátu a dlouholetým primátorem Teplic, v jejichž čele stál od roku 1994. Rodák z Loun vystudoval gymnázium, vysokoškolské studium nedokončil. Členem Senátu je od roku 2000, letos mandát obhájil. Byl mimo jiné předsedou mandátového a imunitního výboru a předsedou senátorského klubu ODS. Loni patřil do okruhu možných kandidátů na funkci prezidenta republiky.
Šestapadesátiletý Hampl byl do Senátu zvolen před čtyřmi lety jako nestraník za KDU-ČSL a Zelené, nadále zřejmě povede senátní výbor pro záležitosti Evropské unie. Před nástupem do horní komory byl osm let rektorem Univerzity Karlovy. Pražský rodák Hampl vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, je profesorem lékařské fyziologie. Ve svém výzkumu se zaměřil na plicní cirkulaci a plicní hypertenzi.
Senátoři volili také své místopředsedy. Podle očekávání se jimi stali Jan Horník a Jiří Růžička z klubu Starostů a Jiří Oberfalzer (ODS). V užším vedení horní komory zůstávají v souladu s dohodami senátorských frakcí bývalý šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD) a dosavadní místopředsedkyně Miluše Horská z klubu KDU-ČSL. Ve volbě místopředsedů neměli protikandidáty.
Nejvíce hlasů v tajné volbě získal Štěch, a to 74 z 80 odevzdaných. Oberfalzer dostal 71 hlasů, Horská 66, Růžička 63 a Horník 56. Předseda senátní volební komise Jaroslav Větrovský (za ANO) členům horní komory oznámil, že na rozdíl od volby předsedy Senátu žádný hlas nebyl neplatný.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.