Pohled personalistů
Přes sedmdesát procent firem pociťuje značný tlak na zvyšování mezd

Více než 70 procent zaměstnavatelů pociťuje proti lednu tohoto roku ze strany zaměstnanců nebo uchazečů o práci značný tlak na navyšování mezd. Firmy nepřistupují k plošnému zvyšování mezd, aby dohnaly inflaci, preferují spíše individuální navyšování mezd a mají i další nástroje, pomocí kterých s touto situací bojují. Novinářům to ve středu řekl manažer personální agentury Hays pro technický nábor Jan Nezkusil.

"Současný pracovní trh je poměrně nevyvážený. Existují společnosti, které pravidelně plošně zvyšují mzdy svým zaměstnancům, obvykle okolo pěti procent; a na druhé straně jsou pak firmy, které navyšují individuálně. To je hlavní trend, který se nyní v odměňování prosazuje," uvedl Nezkusil. Dále je podle něj ještě skupina společností, které stále vyčkávají a sledují, jak se bude trh dále vyvíjet.

Nejprogresivnější obor v navyšování mezd je IT a strojírenství, řekl. Nejde podle něj jen o výrobní firmy, ale převážně společnosti, které působí v oblasti výzkumu a vývoje. K nejvýraznějším změnám z pohledu růstu mezd docházelo na pozicích v oblasti softwarového vývoje, takzvaných datových vědců, a na pozici konzultantů SAP systémů. "Ti jsou hodně žádaní, mají vysokou cenu na pracovním trhu a jsou příkladem rolí, kde se individuální navyšování mezd aktuálně významně objevuje," dodal Nezkusil.

V okolních zemích se pracovní trh vyvíjí podobně a zaměstnavatelé čelí podobným výzvám, které plynou z nízké nezaměstnanosti, vysoké inflace a nárůstu cen energií a pohonných hmot, upozornil Nezkusil. V ČR navíc podle něj situaci komplikuje nejnižší nezaměstnanost v EU, a proto je tlak zaměstnanců a kandidátů na mzdy mimořádně silný. I proto se firmy v posledních dvou třech letech aktivně rozhlížejí po zaměstnancích v zahraničí, řekl.

"První preference je v rámci Evropské unie, protože z administrativního hlediska je jednodušší tyto lidi zaměstnat. Trendem zůstává poohlížet se spíše v rámci střední a východní Evropy, kde se finanční požadavky zaměstnanců spíše potkávají s nabídkou českých zaměstnavatelů," uvedl Nezkusil. Rozhodně však podle něj nejde o levnou pracovní sílu, kandidáti ze střední a východní či jihovýchodní Evropy mají podobné požadavky jako kandidáti v Česku. Ale přibývá firem, které jsou otevřené zaměstnancům i z třetích zemí, podotkl.

Na benefity měly podle něj vliv poslední dva roky ovlivněné pandemií covidu. "Největší změna nastala ve flexibilitě. V technických i technologických oborech je pokračujícím trendem hybridní pracovní model ve formě '3+2' nebo '2+3', tedy tři dny v práci, dva dny doma, nebo naopak," uvedl Nezkusil.

V případě IT odborníků se podle něj prosazuje trend 'práce odkudkoliv z ČR', kdy zaměstnanec pracuje kompletně na dálku a do kanceláře dojíždí občasně, jednou či dvakrát za měsíc. "Do popředí z hlediska firemních výhod se dostala péče o zdraví, prioritou je pak především péče o duševní zdraví. Společnosti se proto v hojné míře zaměřují na rozšíření portfolia této nabídky," uzavřel Nezkusil.