Za špionáž dostal doživotí. Nyní byl vyznamenán
05.05.2008 19:01 Původní zpráva
Jako agent-chodec zajišťoval v době komunistického Českolovenska spojení mezi Západem a lidmi "uvězněnými" uvnitř republiky. Železnou oponu překonal Otakar Rambousek celkem čtrnáctkrát. Když se chystal na další akci, byl zrazen, zatčen a odsouzen na doživotí.
Za odbojovou činnost jej dnes ministryně obrany Vlasta Parkanová vyznamenala záslužným křížem.
Revoltu měl Otakar Rambousek v krvi od mládí. A zůstala mu dodnes. "První odboj jsem ještě nestihl, druhý jsem prodělal a na třetí stále čekám," vtipkoval poté, co ve vojenském salonku převzal z rukou ministryně obrany Vlasty Parkanové Záslužný kříž III. stupně za ilegální odbojovou činnost.
V pouhých dvaadvaceti letech, na jaře 1945, vstoupil Rambousek do ilegální odbojové skupiny František. S ní se účastnil například květnového osvobození rozhlasu. "Někde jsou ještě fotky, jak lezeme na tamější střechu ve Vinohradské," vzpomíná dnes.
Fakta o Záslužném kříži |
* jde o nejvyšší vojenské vyznamenání, které uděluje ministr obrany * byl zřízen rozkazem ministra obrany ČR v roce 1996 * vedoucí resortu obrany jej může udělit za statečnost, odvahu, úspěšné velení v boji, zásluhy při úspěšném plnění bojových akcí, za vzorné řízení vojsk, za vynikající plnění služebních či pracovních povinností, za vzornou reprezentaci armády či jiné významné zásluhy o resort obrany a jeho rozvoj * má tři úrovně, nejvyšší je I. stupeň |
Tři roky poté se k moci dostávají komunisti. Rambousek je rázem bez práce. Nechává se proto naverbovat jako takzvaný agent-chodec. Tedy kurýr, jenž nelegálně překračuje hranice, aby z Československa vynášel zprávy tajným službám na Západě.
Do západního Německa se dostával přes Cheb a okolí. "Vyráželi jsme vždy jednou za měsíc. Překročení hranic zabralo téměř celou noc," vypráví bývalý špion.
Na co v takových chvílích myslel? "Především, aby tam nikdo nestál, abych nemusel třeba používat zbraň," dodává. Snažil se myslet i na starou kurýrskou zásadu: vidět vše a nebýt viděn.
Přes československé hranice se dostal celkem čtrnáctkrát. Sedmkrát tam, sedmkrát nazpět. Když se chystal na další cestu, zradil ho jeden z lidí, kteří měli agentům pomáhat. "Sice byl na seznamu prověřených lidí, ale udal mě. Zřejmě pracoval pro Státní bezpečnost," říká Rambousek.
Dům přes noc obklíčilo policejní komando, Rambousek se vzdal. To mu zachránilo život. "Kdybych se pokoušel prostřílet ven, čekal by mě provaz," je si jistý odbojář. Takhle mu soud vyměřil "pouze" doživotí. Odseděl si patnáct let.
Z agenta obhájcem vězňů
Když se z vězení dostal, začal shromažďovat svědectví o nelidských poměrech v tehdejších lágrech. Stal se dokonce předsedou organizace K-231 (název odkazuje na zákon č. 231, na jehož základě byla v té době odsouzena většina vězňů), na jejíž činnost navázala Konfederace politických vězňů.
"Jsem rád, že se činnost agentů-chodců zpětně oceňuje," prohlásil dnes Rambousek. Sám však nebere různá ocenění a vyznamenání příliš vážně. "Já to nosit nebudu. Hned jak se vrátím domů, vrazím to do almary k dalším medailím," tvrdí furiantsky.
I to ukazuje, jak se má chovat správný hrdina, poukazuje ministryně obrany Vlasta Parkanová. "Nemusí se záslužným křížem nijak pyšnit. Naopak jej přijímá skromně a neokázale," uvedla.
Foto: Tomáš Nosil
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.