Tuzemská scéna
Rychle vznikající nové kapely májí problém se prosadit
22.06.2013 16:22
Téměř 35 tisíc různých hudebních skupin je v současnosti podle serveru Bandzone.cz zaregistrováno v České republice. Denně prý přibývá až 15 kapel či hudebních projektů různých žánrů. Jejich činnost však podle znalců nepřináší společnosti takový prospěch jako v jiných zemích. A mnozí mají problém se prosadit v tvrdé zahraniční konkurenci. Jedním z důvodů je i minimální podpora státu a horší podmínky na tuzemském hudebním trhu, shodli se experti na Mezinárodním setkání hudebních profesionálů.
Tématem jednání správců autorských práv a hudebníků, které se pořádalo od pátku do soboty v Praze, byla investice do hudby a její financování.
Česko má asi nejvíce hudebníků na počet obyvatel v Evropě a potvrzuje úsloví "Co Čech, to muzikant". "Obecně je ale dnes velký problém vyvézt českou kulturu do světa. Možná v mnoha případech jsme i podprůměrní. Ale samozřejmě je tu řada talentů, nemají však možnost a podmínky se dál rozvíjet," řekl Jaroslav Raušer z Institutu moderní hudby.
Server Bandzone.cz eviduje už osm let rozmanité hudební skupiny, mohou být i jednočlenné nebo jeden hudebník může působit v několika z nich. "Česká republika jako stát je nepodporuje. Nedává jim najevo, že o ně stojí; kultura není to hlavní, co vytváří obraz ČR ve světě," reagoval majitel Bandzone.cz Michal Novák. "Nejsou tady ani dobré hudební školy, studující muzikanti radši zůstávají v zahraničí. To všechno odráží, že skutečně se světem nestíháme," poukázal na špatnou situaci Novák, podle něhož se omezuje i činnost městských hudebních klubů.
I ti nejlepší čeští muzikanti podle předsedy představenstva Ochranného svazu autorského (OSA) Romana Strejčka mají velký problém se prosadit v cizině. "Druhým je to, že domácí scéna nedostává příliš velký prostor v médiích, zejména v rozhlasových stanicích," míní. Tuzemské kapely jsou podle něj odkázány v rámci své obživy pouze na koncertní činnost a prodej desek, který meziročně klesá.
Celkové příjmy z prodeje hudby se podle české pobočky Mezinárodní federace fonografického průmyslu (ČNS IFPI) meziročně snížily o šest procent na zhruba 281 milionů korun, přičemž prodej digitální hudby proti předchozímu roku stoupl o 63 procent. Ten ale zatím není podle Strejčka schopen úbytek peněz v hudebním byznysu kompenzovat.
"Pro kapelu to znamená, pokud se chce živit výhradně hudbou, aby koncertovala 365 dnů v roce," poznamenal. Řada skupin proto tvoří často na objednávku, což se projevuje i na kvalitě. "A s nízkou kvalitou se nedostanete do médií, je to začarovaný kruh...," řekl Strejček. Dokladem jsou podle něj i příjmy z koncertů zahraničních kapel, které v ČR vystupují. Meziročně vzrostly okolo osmi milionů. To ukazuje, že český člověk si rád ušetří peníze na velkou slavnou kapelu a třikrát obrací korunu na české kapely, dodal.
Vše podle Raušera začíná už při hudební výuce na základních školách, která nereflektuje současné hudební trendy. Poukázal také na to, že doposud nefunguje česká hudební exportní agentura.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.