Legionářská tématika
Knihy se vrací k první světové válce korespondencí i komiksem
04.01.2016 19:58
K tématu první světové války se vrací hned dvě knihy. Pod názvem Přišel befel od císaře pána se na pultech knihkupectví objevil výběr z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků. Na komiksovou knihu Stopa legionáře, která mapuje historii československých legií za první světové války, pak navazuje volným pokračováním druhý díl s podtitulem Osudy.
Autory publikace Přišel befel od císaře pána jsou rozhlasoví redaktoři Pavla Horáková a Jiří Kamen. Autentické deníkové záznamy, vzpomínky, kresby a fotografie doplňují svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena.
Horáková využila také korespondenci obou svých pradědečků. Zajímavostí jsou vlastenecké školní diktáty, které svými texty sloužily válečné propagandě. Žáci například psali diktát o tom, co všechno císař pán daroval vojákům bojujícím za habsburskou monarchii.
Vyprávění o životě válečné vřavy
Kapitoly s názvy jako V očekávání pekla, Šlo to na bodáky, muž proti muži nebo Krajina po plynové bitvě a brýle plné bláta vyprávějí nejen o životě uprostřed válečné vřavy, ale také o stravování, poznávání cizích kultur, zapojení zvířat do válečných operací, o nemocech a zraněních, milostných vztazích ve válečné vřavě, špionážních aférách nebo o procesech s "velezrádci", budoucími československými politiky.
Kniha, chronologicky členěná podle válečných roků, navazuje na dvacetidílný pořad Polní pošta vysílaný Českým rozhlasem v roce 2014 u příležitosti 100. výročí vypuknutí první světové války.
Čtenáři mají o legionářské příběhy stále zájem
Spisovatel Zdeněk Ležák a kreslíř Michal Kocián v knize Stopa legionáře 2. Osudy navazují na svou komiksovou knihu Stopa legionáře mapující historii československých legií za první světové války. První část vyšla v roce 2014 a během jednoho týdne se prodalo všech 3000 výtisků. Podle autorů to ukazuje, že český čtenář má o 100 let starý legionářský příběh stále zájem. V pokračování nabízejí osudy dvaceti legionářů, z nichž každý dostává prostor na dvou textových a čtyřech komiksových stranách. Komiksy se zaměřují na klíčové události jejich životů, často po konci jejich působení v legiích.
"Výběr osobností nebyl jednoduchý, nezahrnuli jsme do něj pouze charakterní hrdiny. Svět není černobílý, což se týká i legionářů," napsal Zdeněk Ležák.
Moravcův život jako příklad těžkostí
Jako příklad složitosti osudů legionářů může sloužit život Emanuela Moravce. Ten jako legionář bojoval u Zborova, později do dotáhl na plukovníka Československé armády, byl profesorem na Vysoké škole vojenské a v novinových článcích vyzýval k obraně vlasti.
Kritizoval rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše přijmout Mnichovskou dohodu a zapojil se do příprav státního převratu. V listopadu 1938 byl propuštěn z armády a měl zákaz publikovat. Vlastenec, který vedl smuteční průvod při pohřbu presidenta Tomáše Garriqua Masaryka, se pak během krátké doby stal kolaborantem a politikem ve službách nacistické propagandy.
Dále se v knize čtenáři seznámí s osudy dalších legionářů, mezi které patří Jan Čapek, Antonín Číla, Stanislav Čeček, František Moravec, Radola Gajda, Otto Gutfreund, Otakar Husák, Sergej Ingr, Vladimír Klecanda, Karel Kutlvašr, Vojtěch Luža, Josef Mašín, Rudolf Medek, Heliodor Píka, Ludvík Svoboda, Jan Syrový, Josef Jiří Švec, Rudolf Viest a Sergej Vojcechovský.
Autoři Ležák a Kocián připravují další komiks z novodobé české historie, tentokrát o hrdinech protinacistického odboje Josefu Balabánovi, Josefu Mašínovi a Václavu Morávkovi - takzvaných Třech králích.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.