Tablety v aktovce
Škola přirostlá k ruce i srdci

S lehkým krokem a pořád na síti - na životní krédo generace X se začínají orientovat i školy. Větší angažovanosti studentů do učení by mohly dosáhnout pomocí většího rozšíření tabletů do výuky. V hodinách na nich lze natáčet videa či pitvat žáby.

Pro větší rozšíření tabletů do výuky se ve včera zveřejněném průzkumu agentury TNS AISA vyslovil téměř každý třetí středoškolský či vysokoškolský kantor. Z odpovědí 81 studentů středních a vysokých škol, 105 pedagogů na těchto školách a 81 rodičů vyplynulo, že čtyři studenti z deseti mají tablet k dispozici, z toho každý pátý student má tablet vlastní. Stejný počet mladých lidí jej také pravidelně nosí do školy, kde se pak věnují zejména vyhledávání informací na internetu, k zapisování poznámek a ke sledování sociálních sítí. Tablet podle průzkumu využívá i 29 procent oslovených kantorů.

Jak (vy)točit kantora

Díky nízké váze a rychlému přístupu k informacím se tablety stávají stále oblíbenějším prostředkem k oživení výuky. Pražské Gymnázium Jana Palacha si v letošním školním roce díky grantu projektu OPPA spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu pořídilo 24 tabletů do mobilní učebny. Němčinář a zástupce ředitele Vít Janda si jejich využití při výuce jazyka nemůže vynachválit: "Studenti si třeba natáčejí rozhovory, které mi pak posílají ke klasifikaci, ty nejlepší si pak můžeme pustit před třídou. Nebo audio nebo video záznam v čistém provedení, to je úplně jiný zážitek než dříve," vypráví s odkazem na dobu svého mládí, kdy porozumět praskající nahrávce v jazykových laboratořích bylo často těžkým oříškem i pro pedagoga.

Škola tablety využívá od letošního září a většina pedagogů si k nim zatím ještě hledá cestu. "Digitální učebnice ještě nemáme, ale využíváme onlinové aplikace, například v biologii je úžasné sledovat uložení orgánů v dutině břišní, nebo pitvu žáby," vysvětluje pedagog, který ovšem neopomene zdůraznit, že s důrazem na využití moderních technologií by se to nemělo přehánět.  "Cílem výuky není hrát si s technologií, nýbrž  studentům něco předat, technologie je k tomu jenom prostředek. Máme i učitele, kteří používají interaktivní tabule či tablety minimálně a jejich hodiny jsou skvělé."

Archeologové z roku 3000

Zajedno je s ním ostatně i doc. RNDr. Miroslava Černochová, CSc. z Katedry infomačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty UK. "Ve třídě je nejcennější interakce s pedagogem a mezi dětmi, tablety by mohly být skvělou pomůckou například pro práci v terénu." Se svými studenty - budoucími učiteli informačních technologií - má použití moderních technologií takříkajíc v popisu práce, jít krok s dobou však podle ní není snadné. "Technologické možnosti se neustále mění a pedagogové tím pádem musejí svoje přípravy na hodinu neustále aktualizovat," poukazuje na některá úskalí.

Když se to vezme za správný konec, mohou interaktivní technologie podle ní výuku nesmírně obohatit. "V jedné základní škole si připravili projekt, v němž si děti hrály na archeology z roku 3000 a na internetu si hledali informace o naší době. Byla v tom propojena spousta předmětů, děti to velice bavilo a hodně se na tom interaktivně naučily," vybavuje si jeden dobře propracovaný projekt využití tabletů ve školách.

I ona však dodává: "Technologie samy nestačí, je potřeba děti motivovat k učení a vysvětlit jim, proč se potřebují něco naučit. Technologie to "něco" pak mohou zdárně rozvíjet," uzavírá. Ostatně ani moderní technologie podle Miroslavy Černochové nenahradí lidský faktor. "V jedné škole jsme dělali e-learningový pokus. Když jsme dětem řekli, že mohou zůstat doma a budou komunikovat přes počítač, vypískaly nás - chtěly chodit do školy mezi kamarády," říká s úsměvem vysokoškolská pedagožka.

Smartphone při hodině

Vybavit školu či třídu interaktivními tabulemi či tablety je pro mnohé školy nedostižná záležitost, mnozí však poukazují na to, že pracovat lze i s technologií dostupnou masám - s chytrými telefony. V síti českého telekomunikačního gigantu Téléfonica jsou smartphony sice zastoupeny zhruba pouhou třetinou všech mobilních telefonů, ve studentské populaci však chytrý telefon vlastní podle průzkumu více než osm lidí z deseti.

Téměř polovina (46 procent) v průzkumu oslovených pedagogů tento fakt reflektuje poznatkem, že místo jako rušivý element při hodině by bylo záhodno toto zařízení vnímat jako možnost, jak zapojit technologii do výuky.

"Telefon je jejich součástí, mají ho přirostlý nikoliv k uchu, nýbrž k ruce, byl by anachronismus nutit je, aby jej ve škole odkládali," všímá si u svých studentů Vít Janda. "Telefon v ruce je indikátor kvality hodiny, když to studenty nebaví, tak mají tendenci snažit se stíhat i jiné věci. Je potřeba naučit se s tím pracovat a využít to ku prospěchu věci," dodává s tím, že v jeho škole už pedagogové vedou diskuze o tom, jakým způsobem se využití smartphonů ve výuce nejlépe zhostit.