Jižní Amerika
Ve Venezuele vládne zkorumpovaný fašismus, komentuje odborník krizi

Země dvou prezidentů. Tak by se dala velmi zjednodušeně popsat Venezuela, kde se minulý týden prohlásil předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó úřadující hlavou státu. Při obřích demonstracích proti prezidentovi Nicolási Madurovi vládní ozbrojenci zastřelili desítky lidí. To vše se děje na pozadí humanitární krize, kdy zemi sužuje vážný nedostatek potravin a léků. Venezuelskou krizi popsal v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ analytik Výzkumného centra AMO Petr Boháček.

Jak lze nahlížet na současnou situaci ve Venezuele? Probíhá podle vás v zemi státní převrat?

Nenazval bych to jako státní převrat, to je poměrně negativní označení. Naopak je to konečně správný krok k tomu, aby se do Venezuely vrátila demokracie, svoboda a přijatelná úroveň života. Tamní režim je v současné době totalitní, žije z prodeje ropy a z vydělaných peněz je schopen zaplatit armádu, která mu tím pádem vyjadřuje loajalitu.

Je ale důležité to vnímat také v zahraničním kontextu amerických politik. K diktátorskému režimu ve Venezuele přistupuje Donald Trump zcela odlišně. Ve skutečnosti mu ale nejde o to sesadit nějaký zločinný režim, ale spíše režim, který je asociován s levicovou politikou, i když ve skutečnosti se ve Venezuele jedná spíše o zkorumpovaný fašismus. Trump to může ve finále prezentovat jako boj proti levicové politice, i když je to zcestné.

Do celé situace se vložila například i Evropská unie, která změny v zemi podporuje. Bude mít skutečně vliv na to, jak to celé dopadne?

Podpora Evropského parlamentu, což je největší demokratická instituce na světě, má v celé situaci rozhodně velký význam. Teď bude určitě klíčové, zda budou Spojené státy schopny pomoci opozičnímu prezidentovi. Otázkou také zůstává, jak se zachovají polomilitaristické skupiny, na kterých režim Nicoláse Madura závisel. Jsou propojeny navíc s kriminálním světem, takže mohou situaci dále destabilizovat. Určitě je v současné chvíli důležité, aby byl v zemi někdo, kdo obnoví ústavní pořádek a svobodné volby. To Nicolas Maduro nikdy neudělá, vždy se s opozicí odmítal bavit a vést jakýkoliv dialog.

Jakou roli hraje v celém konfliktu tamní armáda a policie?

Významnou, je to jediný důvod, proč tam ten režim tak dlouho existuje. Jde skutečně o tvrdou diktaturu kubánského typu, která kontroluje bezpečnostní složky a ty dále kontrolují rozdělování potravin a obchod s ropou. Jsou tak schopní zajistit, že se režim drží tak dlouho u moci, i přestože drtivá většina Venezuelanů nesouhlasí.

Jaká je ve Venezuele životní úroveň? Jsou lidé ohroženi na životě?

Je to hned několik faktorů. Bezpečnostní situace je ve Venezuele jedna z nejhorších na světě. Zároveň je tam nedostatek jídla a základní léky. Lidem se navíc každou minutu znehodnocují peníze, takže velká inflace je toho také součástí. Za posledních několik měsíců emigrovaly tři miliony lidí.

Zhoršilo se to za vlády prezidenta Nicoláse Madura?

Venezuela byla v minulosti rozvinutá země. Ekonomika se dá regulovat přijatelným způsobem, a ne na základě zkorumpovaných elit, které kontrolují veškeré zásoby a nesnaží se zapojit tržní síly a vytvořit funkční stabilní ekonomiku. Za takových okolností se ten systém naprosto zhroutí, když se propadnou ceny ropy. A to se právě ve Venezuele stalo.

Velice drahý systém vládnutí bývalého prezidenta Huga Cháveze byl životaschopný jenom díky vysoké ceně ropy, na jejímž exportu byl závislý. Což je dlouhodobě neudržitelné. Za vlády Madura došlo k tomu, že cena klesla a půjčky se začaly hromadit. To vedlo k situaci, že peníze určené na import jídla padly na obrovské dluhy. Lidé na to doplatili nedostatkem potravin. Maduro nebyl schopen ekonomiku změnit, udělat ji konkurenceschopnou. Odmítl zapojit tržní síly a otevřít zemi zahraničnímu kapitálu.

Minulý týden se prohlásil předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó úřadující hlavou státu. Má podle vás šanci vyhrát svobodné volby?

To je složité předpovědět. Současná ústava ve Venezuele stanovila dočasnému prezidentovi měsíc, aby se uskutečnily předčasné volby. To je ale nesplnitelné. Bude to trvat opravdu dlouho, aby se docílilo situace, kdy proběhnou spravedlivé a demokratické volby. Klíčovou otázkou do dalších týdnů tedy zůstává, jak dlouho bude trvat, než se Venezuela do zmíněného stavu dostane.

Nutně se tedy nemusí stát prezidentem Juan Guaidó?

Rozhodně ne, na venezuelské scéně je mnoho dlouhodobých opozičních politiků, kteří mají silné renomé a popularitu. Mezi ty největší bych zařadil Leopolda Lopéze a Henrique Capriles. Na druhou stranu je Juan Guaidó nová tvář, což je možná atraktivní.

Co by měl podle vás prezident ve Venezuele změnit, aby se životní úroveň zlepšila?

Všechno to začíná zajištěním bezpečnosti a obnovením ústavních pořádků. Venezuela bude potřebovat velkou pomoc od zbytku světa, aby došlo k nastartování ekonomiky. Je nutné nalézt alternativy, ekonomiku diverzifikovat a najít efektivnější způsoby, kterými se dají vydělávat peníze a nespoléhat pouze na export ropy. Ta země je poškozená z ekonomického, sociálního a bezpečnostního hlediska. Bude to tedy běh na dlouhou trať.