Potlačení rebelie
Venezuela na nohou. Opozice chce vysvětlit zákrok v kasárnách
07.08.2017 11:40
Venezuelská opozice svolala na pondělí mimořádné zasedání parlamentu, v němž má opoziční koalice většinu, ale jehož legitimitu vláda neuznává. Informoval o tom místní deník El Nacional. Opozice žádá vládu, aby vysvětlila potlačení nedělní rebelie v kasárnách ve Valencii na severu země. Při tamních protestech na podporu rebelské skupiny zemřel místní opoziční předák Ramón Rivas, který podlehl střelnému zranění.
"Je naší povinností jako většinové politické reprezentace venezuelského lidu trvat na řádném vysvětlení těchto událostí," uvedla opoziční koalice v prohlášení. Dodala, že dosavadní vládní výklad nedělní rebelie skupiny pod vedení bývalého armádního důstojníka opět potvrzuje manipulativní postupy vlády.
Vláda prezidenta Nicoláse Madura označila nedělní vzpouru v kasárnách jako "teroristický útok" skupiny žoldáků. Podle komise pravdy ustavené novým zákonodárným orgánem, který neuznává opozice ani Evropská unie či řada dalších zemí, byli žoldáci placeni z Kolumbie a Miami. V tomto americkém městě žije řada venezuelských emigrantů a také kubánští disidenti, kteří venezuelskou opozici podporují.
Venezuelské ozbrojené síly vydaly v neděli oficiální prohlášení, v němž tvrdí, že stojí jednotně za Madurovou vládou a odsuzují rebelii jako teroristický čin. O podpoře mezi vojáky ale panují pochybnosti. Podle opozice roste počet vojáků, včetně armádních důstojníků, jimž se nelíbí autoritářská vláda a užití síly proti demonstrantům. Od dubna, od kdy Venezuelané téměř každodenně protestují v ulicích, skončily ve vězení nejméně dvě desítky armádních důstojníků kvůli "rebelii a zradě".
Španělský list ABC v pondělí uvedl, že venezuelská vláda se snaží udržovat armádní podporu vysokými platy a dalšími výhodami pro důstojníky. V zemi je podle něj nebývale velké množství generálů (asi 2000). Oproti tomu řadoví vojáci ale mají jen o něco málo vyšší platy, než je základní plat v zemi. To může podle názoru ABC vyvolat růst nevole mezi řadovými vojáky, navíc v ekonomické krizi, kdy je v zemi nedostatek potravin a léků.
Situace je podle listu odlišná oproti období vlády Madurova předchůdce Huga Cháveze, který byl sám armádní důstojník a těšil se široké podpoře armády i obyvatel. Maduro, jenž býval řidičem městského autobusu a kariéru začal jako šéf odborů, udržuje podporu armády vysokými platy důstojníkům a spíše atmosférou strachu.
Nedělní výzva skupiny pod velením kapitána Juana Caguaripana, který se o svržení Madura snaží už několik let, není první svého druhu. Ke vzpouře proti vládě vyzval letos v červnu i voják Oscar Pérez, který se s policejním vrtulníkem pokusil zaútočit na budovu nejvyššího soudu a ministerstva vnitra.
V pondělí má v Caracasu zasednout parlament, který vzešel z voleb v prosinci 2015 a v němž má opozice většinu. Jeho legitimitu ale vláda neuznává a místo něj zorganizovala kontroverzní, opozicí bojkotované volby do Ústavodárného shromáždění. Nový orgán, ustavený v pátek, zasedá ve stejné budově jako parlament. Jako první krok shromáždění v sobotu odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou, která v posledních měsících kritizovala jako neústavní řadu kroků vlády a nejvyššího soudu.
"Parlament byl zvolen 14 miliony lidí... budova patří tomuto legitimnímu orgánu, který je třeba bránit," prohlásil poslanec Germán Ferrer, manžel Ortegové, který dříve stejně jako ona patřil k vládní koalici. Dnešního zasedání se podle Ferrera zúčastní i tři poslanci, kteří opustili vládní koalici a založili Socialistický parlamentní blok (BPS).
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.