Zvířata v politice
Pandy pomáhají Číně v diplomacii. A k lepším kšeftům
02.10.2013 19:00
Po více než půl století Čína využívala své pandy, aby pomohly posílit její vztahy s dalšími zeměmi. Toto diplomatické půjčování pand nyní vstupuje do nové fáze, uvedli odborníci.
Tato chundelatá stvoření přitahují spoustu pozornosti. Jsou symbolem ochrany přírody a posílí pověst i přitažlivost každé zoo, která je má k dispozici.
Od dob, co zakladatel čínské komunistické strany Mao Ce-tung začal používat pandy jako způsob, jak navázat politický dialog s dalšími zeměmi, se tato zvířata stala národním pokladem. Například tento týden Čína předvedla 14 mláďat pandy velké, která se narodila po umělém oplodnění ve výzkumném středisku v provincii S'-čchuan.
Některé dohody o zapůjčení pand, například v případě zoo ve skotském Edinburghu, kritizují ochránci přírody, podle nich jde víc o obchod než o ekologii. A nyní tým Oxfordské univerzity zhodnotil novou vlnu pandí diplomacie v článku, který zveřejnil list Environmental Practice. Podle něj bude pandí diplomacie v budoucnosti dál sílit.
Nový domov pro pandy
Vědci prozkoumali všechny případy zapůjčení pand za poslední půl století a obchod probíhající od roku 2008. Tehdy silné zemětřesení v provincii S'-čcuan zničilo hlavní místní záchranné středisko pro pandy a řada z nich potřebovala najít nový domov.
Hlavní autorka studie Kathleen Buckinghamová z Oxfordské univerzity soudí, že sdílení péče o tak vzácné zvíře posiluje vazby Číny s vybraným okruhem zemí. "V mnoha ohledech Čína prostřednictvím zapůjčení pand testuje globální technologickou vyspělost. USA ji prokázaly narozením prvního pandího mláděte. Podaří se totéž Edinburghu?"
Edinburghská zoo dostala své pandy v roce 2011. Dohodnutá suma, kterou za ně ročně poskytuje čínské vládě, jde na projekty ochrany pand velkých ve volné přírodě.
Za pandy obchod
Ovšem krátce poté, co pandy do Edinburghu dorazily, podepsaly obě země obchodní dohody týkající se lososů, obnovitelných energetických technologií a vozidel značky Land Rover v odhadované celkové hodnotě 2,6 miliardy liber (asi 80 miliard korun), uvedli vědci. A navíc se skotský vývoz do Číny za posledních pět let téměř zdvojnásobil.
Ve stejné době, kdy Skotsko uzavřelo svou lososí dohodu, Norsko - které až do té doby poskytovalo po dvě desetiletí Číně většinu dodávek lososů - o svůj kontrakt přišlo. Autoři soudí, že se tak Norsko dočkalo trestu za udělení Nobelovy ceny za mír vězněnému čínskému disidentovi Liou Siao-poovi. Následně poté vztahy mezi Norskem a Čínou začaly být napjaté.
Vědci také uvedli, že pandí půjčky do Kanady, Francie a Austrálie se časově shodovaly s novými obchodními dohodami ohledně uranu, která Čína potřebuje, aby mohla do roku 2050 zvýšit svou jadernou kapacitu. Také Japonsko dostalo v roce 2011 dvě pandy od Číny a obě země prohlásily, že doufají, že tato půjčka pomůže vylepšit vztahy napjaté kvůli územnímu sporu o ostrovy.
Pandy nejsou jednoduše jen tak vyměňovány v přímočarém "něco za něco". Realita je mnohem rafinovanější, dodala Buckinghamová. "Pandy je možné využít jako způsob, jak zpečetit dohodu a dát najevo zájem o dlouhé a prosperující vzájemné vztahy," řekla.
"Po roce 2008 potřebovala Čína umístit část pand. Ať už je tato potřeba stále relevantní nebo ne, vlna zapůjčených pand jasně ukázala, že Čína jejich prostřednictvím může hodně získat," dodala Buckinghamová.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.