Rozhořčená veřejnost
Putin dotlačil top manažery ke zveřejnění platů
15.05.2015 21:00 Původní zpráva
Vrcholní manažeři ruských státních podniků se většinou zdráhali, nehledě na tlak veřejnosti i médií, zveřejnit své platy. Nedávno je v jejich odmítavém postoji podpořila i direktiva vydaná premiérem Dmitrijem Medveděvem. Top manažeři byli napříště povinni sdělit své příjmy jen vládě.
Rozhodnutí se týkalo horních pater státem kontrolovaných společností, k nimž patří také ropný gigant Rosněft a státní železniční dráhy RŽD. Prakticky přes noc se ale jejich postoj změnil.
Největší státní ropná společnost v tiskovém prohlášení sdělila údaje k platům svého vrcholného managementu.
Šéf představenstva Rosněftu a někdejší ruský premiér Igor Sečin si loni včetně všech bonusů vydělal celkem 600 milionů rublů (asi 282 milionů Kč). I další státní společnost, zmíněné RŽD, zveřejnila čísla k platu svého prezidenta. Vladimír Jakunin si podle nich ročně přijde, včetně možných bonusů, na 48 až 66 milionů rublů (od 23 milionů do 32 milionů Kč).
Oba manažeři se transparentnosti svých platů tvrdě bránili. A to přesto, že loni v prosinci schválili zákon, podle kterého je museli médiím sdělit. Jakunin dokonce označil legislativu za "protiprávní zásah do osobního života" a hrozil výpovědí, pokud ho budou nutit jeho plat zveřejnit.
Po dubnovém vysílání pořadu Přímá linka, v němž ruský prezident odpovídá na dotazy občanů, ale Vladimír Putin oběma šéfům koncernů doporučil, aby o svých platech informovali.
Domácí ekonomičtí experti připomínají, že top manažeři státních koncernů dobře vědí, jak jejich platy v dnešní platové struktuře v Rusku vyčnívají hodně vysoko vzhůru. Proto, pokud to jen jde, se je snaží zatajovat.
V krizí sužované zemi, kde dnes průměrný roční plat činí zhruba 190 tisíc korun, se platy vrcholných manažerů pohybují v doslova hvězdných sférách. A vzbuzují, přirozeně, všeobecné rozhořčení.
"Na pozadí krize působí tyto platy jako nestoudně vysoké a dokonce se ani nehovořilo o tom, že by si top manažeři mohli své platy snížit," podotýká Sergej Smirnov, ředitel Ústavu sociální politiky Vysoké školy ekonomické.
Ve společnosti podle něj neexistuje pochopení pro to, jak se ten či onen manažer dostal ke svému postu a co by mělo jejich vysoké příjmy ospravedlňovat.
Zvláště pokud Rosněft a RŽD žádají státní subvence.
Rosněft chce z fondu národního blahobytu v přepočtu 120 miliard korun. RŽD se domáhá asi 238 miliard korun ze státního rozpočtu k zajištění své finanční stability.
Pro skutečnost, že plat šéf představenstva Rosněftu odpovídá plus mínus mezinárodním standardům, čí že je v případě srovnatelných společností ještě výrazně nižší, nemá veřejnost v Rusku pochopení.
Pro srovnání, plat Rexe Tillersona, šéfa ExxonMobilu, byl roku 2014 zhruba 808 milionů korun. Ribert Dudley z BP si přišel na asi 373 milionů korun a John Watson , šéf představenstva Chevronu, si ve firmě vydělal 633 milionů korun.
Takový generální ředitel ve Spojených státech si dnes vydělává průměrně patnáctkrát až dvacetkrát více než jeho ruský kolega.
Ruští experti nicméně dodávají, že srovnávat příjmy manažerů různých zemí, nejen USA a Ruska, je dosti zavádějící. Na to bývají vlastnické struktury jakož i právní a politické rámcové podmínky příliš rozdílné.
K ruským zvláštnostem ale patří, že tam hraje velkou roli korupce. Akcionáři proto obvykle stanoví platy pro manažery v maximální možné výši, aby chránili své zájmy.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.