Rusko odstoupilo od smlouvy omezující zbrojení
14.07.2007 10:47 Aktualizováno 14.07. 13:34
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu podepsal dekret o pozastavení ruské účasti na smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Smlouva stanoví maximální hranice konvenční výzbroje v Evropě - počty tanků, obrněných vozů či vojenských letounů.
K tématu: Česko lituje, že Putin vypověděl smlouvu
Podle tiskové služby Kremlu Rusko smlouvu opouští v souvislosti s "výjimečnými okolnostmi, které se dotýkají bezpečnosti Ruské federace". Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že to "nezavírá dveře dalšímu dialogu". Fakticky však teď Rusko neuznává limity na počty svých konvenčních zbraní.
Fakta o Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě * CFE stanovila maximální hranice výzbroje obou vojenských aliancí, a to na každé straně 20 000 tanků, 20 000 dělostřeleckých jednotek, 30 000 obrněných vozidel, 6800 bojových letounů a 2000 bitevních vrtulníků. |
Od nynějška budou počty ruské vojenské techniky záviset na vývoji vojensko-politické situace, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Končí například zahraniční inspekce v ruských vojenských jednotkách.
"Rozhodnutí... nemá v moderní historii Ruska obdobu. Už z toho je jasné, že nebylo přijato lehce a stalo se výsledkem podrobné všestranné analýzy," citovala agentura ITAR-TASS z prohlášení ministerstva.
Rozhodnutí uvalit moratorium na CFE zřejmě padlo na sobotním jednání ruské Bezpečnostní rady, které se v Kremlu zúčastnili kromě Putina i ruský premiér Michail Fradkov a dva první vicepremiéři Dmitrij Medveděv a Sergej Ivanov, o kterých se mluví jako o nejpravděpodobnějších Putinových nástupcích po volbách příští rok v březnu.
Přítomni byli i ministři obrany a zahraničí Anatolij Serďukov a Sergej Lavrov, šéf ruské rozvědky Sergej Lebeděv a předseda Rady federace, tedy horní parlamentní komory Sergej Mironov. "Na setkání se diskutovalo o různých otázkách vnitřní i vnější politiky ruského státu," oznámil Kreml.
Putin tak splnil hrozbu, kterou poprvé vyslovil koncem dubna ve výročním projevu k ruským poslancům. Tehdy navrhl na plnění podmínek CFE uvalit moratorium, neboť západní partneři Ruska prý podmínky smlouvy neplní a odmítli ratifikovat modifikovanou dohodu podepsanou roku 1999.
"Generální tajemník (NATO) tohoto rozhodnutí velmi lituje. Spojenci považují smlouvu za úhelný kámen evropské bezpečnosti," komentoval ruské rozhodnutí mluvčí NATO.
Z praktického úhlu pohledu sobotní Putinův dekret znamená, že Rusko přeruší výměnu informací i přijímání inspekcí s partnery z CFE. Moskva však inspektorům ze zemí NATO kladla při jejich práci překážky už v minulých měsících. Podaří-li se prý vyřešit Moskvou předkládané otázky, bude možné rychle zajistit kolektivní plnění podmínek dohody.
"Pozastavení platnosti těchto mezinárodních dohod ve vztahu k Rusku začíná za 150 dní od chvíle předání ruského oznámení," připomnělo ruské ministerstvo zahraničí. Reálné počty ruské vojenské techniky nyní budou záviset na konkrétní situaci, do které prý ale patří i "připravenost dalších účastnických zemí projevit odpovídající zdrženlivost".
Moskvě se nelíbí rozšiřování NATO v Evropě o země bývalého socialistického bloku i někdejšího Sovětského svazu. Mimořádná červnová schůzka zemí CFE ve Vídni skončila bez výsledku. Po schůzce se ruští diplomaté nechali slyšet, že byla potvrzena ruská analýza situace. Rusko tvrdí, že na rozdíl od západních zemí podmínky dohody plní.
"Řada účastnických zemí smlouvy není připravena ke společnému hledání konstruktivních řešení," prohlásil po vídeňských jednáních například Anatolij Antonov, bezpečnostní odborník ruského ministerstva zahraničí.
Moskva také dlouhodobě kritizuje americké záměry v Evropě včetně plánů na vznik protiraketového deštníku v Polsku a České republice. Ruské rozhodnutí odejít z CFE přišlo v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Západem, kdy se obě strany vzájemně obviňují například ze špionáže.
Ruské moratorium na CFE je podle NATO krok špatným směrem
Rozhodnutí Ruska pozastavit účast na smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) vzbudilo v Evropě zklamání a překvapení, NATO ho hodnotí jako krok špatným směrem.
"Spojenci (v NATO) tuto smlouvu považují za úhelný kámen evropské bezpečnosti," řekl podle agentury AP mluvčí aliance James Appathurai.
Sobotní rozhodnutí Ruska, v jehož důsledku Moskva neuznává limity na počty svých konvenčních zbraní, lituje i EU. "CFE je základní dokument pro stabilitu v Evropě," cituje agentura Itar-Tass Cristinu Gallachovou, mluvčí vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany. EU podle ní doufá, že budou pokračovat jednání o této smlouvě tak, aby se k řešení dospělo cestou dialogu.
Německo je krokem Ruska "znepokojeno", uvedl šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. CFE zůstává ústředním prvkem mezinárodního ozbrojení, dodal.
Se znepokojením reagovalo i Polsko. Náměstek ministra zahraničí Witold Waszczykowski tvrdí, že se situace ohledně této smlouvy již před nějakým časem zasekla kvůli rozdílnému přístupu NATO a Ruska. Podle něj může jíž rovněž o snahu Kremlu demonstrovat sílu před blížícími se prezidentskými volbami.
Bývalý náměstek polského ministra obrany generál Stanislaw Koziej soudí, že sobotní Putinův dekret je nebezpečný pro Evropu i svět, protože narušuje stabilní situaci. Rusko se tak vrací do časů studené války, domnívá se Koziej.
"Ruské hrozby se zhmotnily," tvrdí ředitel moskevské pobočky americké nadace Heritage Foundation Jevgenij Volk a nevylučuje, že následovat mohou další kroky. Nenajde-li se shoda s USA ohledně plánovaného protiraketového štítu v Polsku a České republice, mohlo by Rusko pokročit dál v hrozbách přemístit a namířit na Evropu svoje raketové střely, upozornil Volk.
Foto: AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.