Rychlá pomoc
Výjezdy sanitek: na co máte právo a kdy vás neošetří?
22.08.2013 12:30
Když jde o život, mnohdy nás od úspěšné záchrany dělí minuty či vteřiny. Zdravotnická záchranná služba, jejímž posláním je pomáhat zraněným či nemocným, by na místo určení měla přijet do dvaceti minut. Málo lidí však ví, na co má posádka sanitky při zásahu právo a jak se proti jejímu postupu případně ohradit.
Základní náplní činnosti zdravotnické záchranné služby je zajišťování přednemocniční neodkladné péče osobám se závažnými zdravotními komplikacemi nebo v přímém ohrožení života. I takovým lidem však lékař nebo záchranář může odmítnout pomoci. "Vedoucí výjezdové skupiny je oprávněn rozhodnout o neposkytnutí přednemocniční neodkladné péče v případě, pokud by při jejím poskytování byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny nebo by měla být péče poskytnuta za podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky a poskytnutí neodkladné péče toto vyžaduje," vysvětlil on-line deníku TÝDEN.CZ náměstek pro zdravotní péči ministerstva zdravotnictví Ferdinand Polák.
V takovém případě musí zodpovědná osoba své rozhodnutí nahlásit zdravotnickému nebo pomocnému operačnímu středisku a vysvětlit, proč se tak rozhodla. V praxi však posádka sanitky pomoc neodmítá, potvrdila Klára Fikejzová z tiskového oddělení pražské záchranky. Podle ní se však stává, že občas odmítají ošetření lidé, k nimž kolemjdoucí zavolá pomoc. Pokud nejsou v ohrožení, posádka nemusí nutně jednat.
Kdo má přednost
Několikrát se již stalo, že si lidé stěžovali na delší čekání na záchranářský vůz. Vzhledem k vytíženosti posádky však dojezdy ještě ovlivňuje stupeň naléhavosti. Podle situace totiž operátoři zdravotnického operačního střediska odlišují čtyři druhy situací, podle nichž plánují dojezd. První stupeň označuje situaci, kdy došlo k selhání nebo bezprostředně hrozí selhání základních životních funkcí nebo hromadnému postižení osob. V takovém případě je posádka na místě co nejrychleji. Poté má přednost osoba, u níž hrozí selhání základních životních funkcí. Následuje třetí stupeň, kdy se vyjíždí k pacientovi, kterému bezprostředně nehrozí selhání základních životních funkcí, ale jeho stav vyžaduje poskytnutí rychlé pomoci. V posledním případě sanitka dorazí, pokud o tom rozhodne operátor.
Pacient si také po zásahu zdravotnické záchranné služby nemůže vybírat, kam chce být převezen. O tom na základě jeho zdravotního stavu rozhoduje vedoucí výjezdové skupiny. "Výjezdová skupina směřuje pacienta k poskytovateli akutní lůžkové péče, který je nejblíže dostupný místu události. Tento poskytovatel akutní lůžkové péče musí být způsobilý odborně zajistit pokračování poskytování zdravotní péče pacientovi," doplňuje Polák.
Ne vždy je na místo povolán lékař. Na základě závažnosti situace dispečer určí, zda je třeba jeho přítomnost, nebo ne. Rozdíl je u letecké záchranné služby, na jejíž palubě je vždy lékař. Pokud se stane, že nejste spokojeni se zásahem záchranné služby, máte právo si stěžovat. V takovém případě je nejprve nutné se obrátit na ředitele služby, který by měl stížnost vyřídit. Nejste-li ani pak spokojení, na řadu přichází odbor zdravotnictví nebo příslušný krajský úřad.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.