Zásob je dost
Německý vzor? Česko nyní nakupovat jodové tablety neplánuje

Česko nyní neplánuje nakupovat další jodové tablety pro případ vážné jaderné nehody. Ve čtvrtek to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Obměna byla provedena naposledy loni, kdy byl nakoupen milion tablet, uvedl ČEZ. Svoje zásoby tablet rozšiřuje Německo, které oznámilo, že objednalo 190 milionů jodových tablet za 8,4 milionu eur (217 milionů korun).

Množství je čtyřikrát vyšší než současné německé zásoby. Riziko spolková republika, která své poslední jaderné bloky odstaví v roce 2022, podle stanice WDR vidí především v zemích za svými hranicemi, včetně Česka. Jodové tablety mají v případě zvýšené radiace chránit před rakovinou štítné žlázy.

Vedoucí útvaru jaderná komunikace ČEZ Petr Šuleř uvedl, že obměna tablet se provádí jednou za pět let. "Celkem v roce 2018 společnost ČEZ nakoupila a distribuovala, případně uskladnila přes milion tablet jodidu draselného v celkem 280 tisících baleních," řekl ve čtvrtek. Distribuovaná šarže má podle něj použitelnost do září 2022. "Další výměnu tedy předpokládáme před tímto datem, kdy tablety zpětně i vybíráme," podotkl.

Česko podle něj jako jedna z mála zemí přistoupila k systému přímé distribuce všem obyvatelům zón takzvaného havarijního plánování. Ty představují pomyslné kružnice kolem jaderných elektráren s průměrem dvacet kilometrů u Dukovan a třináct kilometrů u Temelína. "V těchto zónách pravidelně nakupujeme jodovou profylaxi pro každého obyvatele, celkem pro asi 150 tisíc osob," uvedl Šuleř.

V praxi jsou podle něj balení distribuována do jednotlivých měst a obcí, kde jsou následně roznášeny do domácností, případně si je občané bezplatně vyzvedávají, tak aby je každý z nich měl neustále k dispozici. "V obcích, na krajských úřadech, ve školách a například také zdravotnických, nebo sociálních zařízeních a v jaderných elektrárnách je potom k dispozici rezerva, která zaručuje dostupnost profylaxe i pro návštěvníky, případně obyvatele, kteří balení nemohou najít a podobně," dodal Šuler.

Drábová doplnila, že v případě konkrétní potřeby, například nějaké události v zahraničí, by krizový štáb a Bezpečnostní rada státu přijaly další opatření. "Tak jako se to dělalo například s lékem Tamiflu v případě ptačí chřipky," uvedla. "Náš systém považujeme za dostatečně robustní," podotkla.

Jodová profylaxe podle ní nebyla na území tehdejšího Československa potřeba ani při havárii jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu v roce 1986. "Tedy až na specifické případy. Jodid draselný dostali bačové ve slovenských horách, protože tam úrovně jódu v ovčích produktech, zejména v ovčím mléce a žinčici, nebyly úplně malé. Slovenští kolegové ale pak s úsměvem dodávali, zda jsme si jisti, jestli bačové tyto produkty skutečně pijí," odlehčila Drábová.

Kvůli spuštění jaderné elektrárny v sousedním Bělorusku nakupuje jodové tablety nyní také Litva, oznámila tento týden její vláda. Má jít o čtyři miliony jodových tablet za 900 tisíc eur (asi 23,2 milionu korun).