Pohřeb
V katedrále byla mše za Vlka a jeho tělo uloženo v tamní hrobce

Tělo zesnulého kardinála Miloslava Vlka bylo v sobotu po církevních obřadech uloženo do arcibiskupské hrobky v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Obřadu přihlíželo přes 2000 lidí. Pohřeb ukončil poslední rozloučení s kardinálem, který zemřel před týdnem ve věku 84 let.

Kromě sobotní bohoslužby se s ním lidé přicházeli rozloučit také v předchozích dvou dnech, kdy byla jeho rakev vystavena v katedrále a v kostele sv. Benedikta. Přestože přístup do katedrály mohou zdržovat bezpečnostní opatření u vstupu do areálu Pražského hradu, větší fronty se v sobotu netvořily a všichni věřící se na bohoslužbu dostali včas.

Pro turisty byla v sobotu katedrála uzavřena, mnozí ale přihlíželi liturgickému průvodu duchovních, který předcházel zahájení mše. Katedrála je ve společné správě státu a církve, dohodu o ní, kterou v roce 2010 podepsali Vlkův nástupce v úřadu pražského arcibiskupa Dominik Duka a tehdejší prezident Václav Klaus, Vlk kritizoval. Přináší někdy nepříjemné situace, kdy se služba u vstupu do katedrály snaží rozlišit věřící a turisty; jsou pro ně ale vyčleněné jiné návštěvní hodiny.

Kardinála v sobotu vyprovodil na poslední cestu kromě modliteb a vzdání díků sborový zpěv Svatováclavského chorálu a zvuk největšího zvonu v katedrále i v celé České republice, Zikmunda, který zvoní jen výjimečně. Na počest zesnulého se zvony v katedrále rozezněly již před zahájením mše. Zvon Jan Křtitel zněl 19 minut na připomínku 19 let kardinálova působení v úřadu arcibiskupa. Rakev k hrobce nesli mimo jiné českobudějovický biskup Vlastimil Kročil a plzeňský biskup Tomáš Holub.

Arcibiskupská kaple je jedinou kaplí nové části katedrály s ostatky pražských arcibiskupů minulého století. Jsou v ní uloženy ostatky kardinálů Františka Tomáška (1899-1992) či Karla Kašpara (1870-1941).

Sobotní zádušní mši sloužil kardinál Duka. Připomněl Vlkovu snahu o obnovu významu církve po převratu v listopadu 1989, to, že budoval úřad Arcibiskupství pražského, pomáhal při budování církevního školství a položil základy arcidiecézní charity.

Kázání před uložením do hrobu pronesl emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který připomněl Vlkovo působení za socialismu, kdy nesměl kázat a živil se například jako umývač oken nebo archivář. Obřady posledního rozloučení vedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Apoštolský nuncius v Praze Giuseppe Leanza přečetl telegram od papeže Františka. Za veřejnost se s Vlkem rozloučil bývalý rektor Karlovy univerzity Ivan Wilhelm. V katedrále zazněl i úryvek z poslední vůle kardinála Vlka.

Kromě zástupců dalších českých a moravských diecézí přijeli uctít kardinála Vlka také kardinálové z několika okolních evropských zemí, ale i z Thajska. Tamní arcibiskup kardinál Francis Xavier Kriengsak Kovitvanit je představitel hnutí fokoláre, k němuž se Vlk hlásil. Na obřad přišli také někteří členové vlády - ministr kultury Daniel Herman, ministr zemědělství Marian Jurečka (oba KDU-ČSL) a šéf lidovců Pavel Bělobrádek nebo ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Pohřbu se nezúčastnil prezident Miloš Zeman, jehož Vlk po svém odchodu z čela církve opakovaně kritizoval.

Vlk stál v čele českých katolíků v přelomové polistopadové době. Výrazně se zasloužil o ekumenickou spolupráci křesťanských církví v ČR. Pracoval na obnově poničených církevních struktur a usiloval o navrácení církevního majetku. Usiloval také o přiblížení katolické církve veřejnosti a historikové oceňují i jeho přínos k česko-německému dialogu a usmíření obou národů. Před rakví s jeho tělem byla nesena dvě významná jemu udělená ocenění, Řád Tomáše Garriqua Masaryka za zásluhy o demokracii a Velký kříž za zásluhy od Spolkové republiky Německo.