Zlatá šampionka
Sáblíkovou přepadly nervy, teď je legendou. "Zní to pěkně"
19.02.2014 18:45 Od zvláštního zpravodaje z OH
Předposlední jízdu rozjela na zlato, při té poslední už jen čekala, jestli na ni zareagují soupeřky. A když ne, objala se v cíli s koučem Petrem Novákem. Pak už jen přispěchala k hledišti a padla do náruče přihlížející mamince. "Byly jsme obě hrozně šťastné," popisovala sportovní legenda. Ano, rychlobruslařka Martina Sáblíková už jí neoddiskutovatelně je.
Po stříbru ze tří kilometrů v Soči obhájila vítězství na 5000 metrů z Vancouveru. A v celkové sbírce už má kromě bronzu a stříbrné medaile dohromady tři zlaté. V počtu medailí se tak stala třetí nejúspěšnější olympioničkou v dějinách českého sportu. Hned po Věře Čáslavské a Emilu Zátopkovi.
Co právě prožíváte? Úlevu, radost, euforii?
Asi všechno dohromady, protože když jsem před startem viděla, kolik je tu zase lidí, přepadla mě hrozná nervozita. I když jsem to nechtěla, úplně náhodně jsem hned našla v hledišti svoji rodinu. Bylo to hrozně náročné, ale teď je paráda, že se to povedlo.
Co jste si řekly s maminkou?
Nic, mně to přišlo jako hrozně krátká chvilka, tam nemělo cenu nic říkat. Mamka brečela, obě jsme byly moc šťastné. Pak jsem jela i na stranu haly, kde seděli táta s bráchou.
Po závodě jste dostala plyšového maskota. Od koho?
Od jednoho ruského trenéra, který tu pomáhá na dráze. Bylo to milé. Mně tu tři čtvrtě lidí fandilo, aby tady konečně někdo zlomil tu holandskou nadvládu.
Takže jste bojovala i za zbytek světa?
Dá se to tak říct. Protože každý, koho jsem potkala, mi říkal: Prosím tě, vyhraj! Ale já to nevyhrála ani tak kvůli ostatním, jako hlavně kvůli Petrovi, to je pro mě ta největší odměna. Vždyť on mě zase dokázal skvěle připravit na ten největší závod, který můžete jet. A i tady mi byl obrovskou podporou.
Cítíte se jako legenda?
Já? Nevím. Cítím se pořád stejně.
Ale být ve společnosti takových jmen, to vám asi nezní špatně, ne?
Zní to pěkně. Jsou to jména, která nezestárnou, každý by se chtěl mezi ně dostat. Já se snad k nim nemůžu ani řadit.
Kolik medailí podle vás můžete ještě přidat?
To nevím. Musíme si počkat, jak na tom budu za čtyři roky.
Trenér říkal, že bude velká výzva pokusit se na příštích hrách o další zlato.
Uvidíme, jak budu zdravá a jak se mi povede. Já myslím, že bavit mě to jen tak nepřestane, ale je to dlouhá doba. A víte, jak to je, stát se může ledacos.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.