Normy nenormy
Kde v EU se stále nedá dýchat? Nejhůř jsou na tom Bulhaři

O znečištěném ovzduší se ve světě mluví převážně v souvislosti s Čínou. I v Evropské unii jsou ale místa, kde je často nedýchatelno. Patří mezi ně město Pernik na západě Bulharska. Toto průmyslové centrum s 80 tisíci obyvateli ležící třicet kilometrů od Sofie získalo v poslední klasifikaci Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) známku nejznečištěnějšího města v Evropské unii.

"Dusíme se, zvláště za zimních večerů, protože většina obyvatel topí uhlím, ale spalují také pneumatiky a PET lahve," stěžuje si místní prodavačka Kalina Christovová.

Ekologické normy EU se tam překračují po celou polovinu roku, zdůraznila agentura loni v říjnu. Tyto normy by neměly být překračovány déle než 35 dní v roce. Pro srovnání: podle EEA se například v Paříži překračují 15 a v Bruselu 29 dní v roce.

Znečištění se měří na základě koncentrace jemných částic podobajících se prachu, které vznikají při spalování a unikají z automobilů, topení a průmyslových podniků. Tyto částice zhoršují kardiovaskulární a plicní choroby, mají negativní vliv na nervový a reprodukční systém a mohou vyvolat rakovinu a předčasnou smrt, varuje EEA.

Podobné nešvary, jaké popsala mladá prodavačka, se vyskytují téměř všude v Bulharsku, nejchudší zemi EU. Podle posledních údajů EEA jsou čtyři z pěti nejznečištěnějších měst bulharská. Na třetím místě v žebříčku se umístil polský Krakov.

Sofie je na jedenáctém místě a je nejznečištěnější metropolí v Evropě, daleko před Bukureští, která je na 57. místě, či Lublaní, jež je na 75. místě. Za Bulharskem následují v klasifikaci znečištění měst Estonsko, Maďarsko, Řecko a Portugalsko.

Hlavní příčinou znečištění (z 58 procent) je v Bulharsku podle zdejší Agentury pro životní prostředí topení uhlím či dřevem. Vraca, město se 70 tisíci obyvateli v nejchudším regionu na severozápadě země, má systém dálkového topení a rozvod plynu. Pro většinu obyvatel je to však příliš drahé.

"Na plyn je napojeno sotva 250 domácností," uvádí Dimitar Dimitrov, která má na starost dohled nad rozvodem plynu.

Levnější je topit dřevem. "Nechali jsme si odpojit dálkové topení a spalujeme dřevo, které skladujeme na balkonu," říká Jevdokija Slavovová, učitelka v důchodu.

Romové, většinou nezaměstnaní, neváhají a pravidelně riskují život, když sestupují do uzavřených dolů, aby si obstarali uhlí.

Chemička, která znečišťovala Vracu, je od pádu komunismu uzavřena. To ovšem uvrhlo město do nezaměstnanosti a bídy. "Dnes si otravujeme svůj vzduch sami," konstatuje Jevdokija. Neekologické vytápění domácností však není jediným faktorem ohrožujícím ovzduší země.

Greenpeace Bulgaria poukazuje na tepelné elektrárny, které dodávají 43 procent energie v zemi. Podle této organizace zemřou každoročně předčasně 2000 lidí kvůli příliš vysoké koncentraci oxidu siřičitého, který vychází zejména z těchto elektráren.

Bulharsko je na prvním místě v Evropě, pokud jde o míru oxidu siřičitého a oxidu uhličitého, které unikají do vzduchu z průmyslových podniků a automobilové dopravy, uvádí Ivajlo Popov z nevládní organizace For the Earth.

Sofie, obklopená horami, se pravidelně noří do hustého smogu. V metropoli je znečištění především spojeno s používáním starých automobilů a špatným řízením provozu. Z 250 tisíc vozů, které si obyvatelé Sofie loni koupili, jich bylo stěží 20 tisíc nových.

"Stali jsme se automobilovým hřbitovem Evropy, ve vyspělých zemích jsou povinné katalyzátory," říká jeden podnikatel ze Sofie.

Metropole trpí rovněž chronickými dopravními zácpami. Ulice v Sofii se čistí jen výjimečně. Vyčištěné ulice může návštěvník spatřit jedině před obecními volbami.