Tvrdé změny
Konec severské vstřícnosti pro uprchlíky ve Skandinávii
25.01.2016 20:10 Původní zpráva
Zatímco Evropa se nemůže shodnout, co s migranty, Skandinávie už podniká konkrétní kroky. Dánsko a Švédsko zavedlo hraniční kontroly, všechny země regionu pak omezují sociální dávky a snaží se posílat první uprchlíky zpět.
"Proč slyšíme jen o diskrimininaci běženců, a ne o tom, jaké dánské ženy musí vydržet urážky," napsala Charlotte v dopise do redakce listu Ekstra Bladet: "Jeden z imigrantů obtěžoval moji sestru na toaletách. Stěžovali jsme si personálu, ale obrátilo se to proti nám, nařkli nás z rasismu. A pak jsme jen poslouchali, že jsme kurvy," popisuje jeden ze zážitů danské blondýny v nočním baru.
Sivestrovské sexuální útoky v Německu uvolnily atmosféru svázanou politickou korektností a informace o nevhodném chování imigrantů se teď valí ze všech stran. Stejně jako opatření proti nim. Majitelé diskotéky Buddy Holly v Sönderborgu rozhodli, že zabrání v přístupu všem, kdo neumějí dánsky, anglicky či německy. Unie provozovatelů klubů zvažuje, že podobné opatření rozšíří na 1500 podniků v celé zemi.
"Vzniká problém, když se nemůžete s lidmi, kteří se nechovají podle pravidel, domluvit," řekl televizi TV2 ředitel organizace Torben Hoffmann Rosenstock. Už teď ale proti opatření protestují nevládní organizace a provozovatelé klubů mohou čelit potížím kvůli diskiriminaci hostů.
Dánsko: odevzdejte šperky!
Dánsko s o něco více než pěti miliony obyvateli má 20 tisíc nových žadatelů o azyl. To je sice nejméně v celé Skandinávii, ale hodně oproti Česku a ostatním zemím Střední Evropy. Léta tu vládne menšinový kabinet pravicové Liberální strany Venstre a podporu mu zajišťuje mimo jiné i Dánská lidová strana s programem zaměřeným proti migraci. V posledních měsících vidíme zřetelný obrat od vstřícné imigrační politiky. " Musíme výrazně snížit naši atraktivitu pro žatadele o azyl," řekla v parlamentu ministryně pro integraci a bydlení Inger Stoejbergová. Obhajovala zákon, který nařizuje běžencům odevzdat všechny cennosti a peníze převyšující hodnotu 1500 dolarů (asi 37 tisíc korun) na pokrytí nákladů jejich pobytu v zemi.
Zásadním krokem pak je obnovení kontrol na hranici s Německem. Kodaň tak reagovala na rozhodnutí Švédska, které začalo prověřovat cestující přijíždějící po Öresundském mostě spojujícím obě země.
Už máme dost
Namátkové hraniční kontroly tu platí od poloviny listopadu, od ledna pak mají povinnost prověřovat své cestující železniční společnosti. Úřady označily opatření jako dočasné, permanentně ho však prodlužují. To už vyzvalo ohlas zejména z Německa, které vyjádřilo obavy, že by rozpad Schengenu mohl začít právě tady.
Švédsko bylo v současné migrační vlně bylo jedním z hlavních cílů migrantů. Loni jich přijalo 163 tisíc a to je mezi skandinávskými zeměmi bezkonkurenčně nejvíc. Úředníci dokonce přestali nové žádosti vůbec posuzovat, žadatelé ale mají i tak právo na poměrně slušné zabezpečení, dostávájí 2 159 švédských korun (6700 korun) na dospělého plus ubytování. Zvlášť populární je Švédsko pro samostatně cestující nezletilce, kde má v porovnání s ostatními zeměmi měkčí pravidla pro pozvání pro ostatní členy rodiny (viz Týden 51/2015).
Ve Finsku je ještě v paměti incident, kdy ve městě Lahti "přivítali" radikálové autobus s 50 migranty petardami používanými na fotbalových zápasech. Na dalších místech začali hlídkovat Ódinovi vojáci, hnutí inspirované bohem ze severské mytologie. "Chceme bezpečné ulice, média nám lžou o tom, co se děje v Evropě," říká v rozhovorech na internetu jejich velitel, vystupující zásadně v anonymitě. Živnou půdou pro radikály je tu několik surových znásilnění a vražd, které mají na svědomí prábě imigranti. Na podzim dostal doživotní trest Afghánec Ramin Azími (27) za to, že znásilnil, zbil a potom upálil zaživa sedmnáctiletou Finku, která s ním chtěla ukončit vztah. V době, kdy soud řešil jeho případ, policie přijala další dvě oznámení o znásilnění, šlo o čtrnáctileté finské dívky.
Cyklisté za polárním kruhem
Přísněji se k běžencům staví i Norsko, které v minulosti přijalo přes 100 tisíc migrantů, hlavně z Iráku, Somálska a Pákistánu‚ (kromě toho tu žije i třeba 90 tisíc Poláků). Nyní tu o azyl žádá 33 tisíc lidí a kabinet dal jasně najevo, že část z nich pošle zpět. Už v létě sklidila konzervativní vláda kritiku za snahu vyjednávat o deportacích s Eritreou, která má pověst "africké Severní Koreje".
Norové chtějí oživit Dublinské dohody a vrátit 860 běženců do Maďarska, kde překročili hranice Schengenu. Budapešť dá svoji odpověď, která může být precedensem i pro ostatní, koncem ledna. Současně začaly norské úřady vracet uprchlíky, kteří sem přišli tou nejkurióznější cestou, přejeli na kole z Ruska přes hraniční přechod Storskog daleko za polárním kruhem.
* Proč běženci jezdí přes hranice na kolech a může být "severní cesta" alternativou k té balkánské?
* Jakým způsobem chtějí skandinávské země řešit příliv běženců - a může to být inspirací i pro Česko?
* Podobné incidenty jako v Kolíně nad Rýnem teď vyšetřují i ve Švédsku - co za nimi stojí?
* Jaká jsou specifika v jednotlivých zemích - Dánsku, Švédsku, Finsku a Norsku?
* Jak na uprchlickou krizi reaguje politická scéna a projevuje na vzestupu populistických a krajně pravicových formací?
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V ČASOPISU TÝDEN, KTERÝ JE K DOSTÁNÍ NA STÁNCÍCH OD PONDĚLÍ 25. LEDNA.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.