Migrační cesty
Nová vlna uprchlíků přichází z jihu
08.05.2016 06:10
Jižní uprchlická cesta ze severu Afriky do Itálie opět ožívá. Letos tudy připlulo na třicet tisíc migrantů a statisíce čekají, až se budou moci vydat na cestu. Hrozí nám nová uprchlická vlna z kontinentu zmítaného konflikty, které dlouhá léta nikdo neřešil?
Eritrejský uprchlík Tesru (23) čeká pod palčivým africkým sluncem, až se na něj dostane řada ve frontě na lékaře. Podmínky jsou v detenčním centru v libyjské Misurátě doslova příšerné. Muži, ženy a děti jsou namačkáni v barácích tak, že při spaní na páchnoucí a špinavé podlaze se musejí střídat. Ven smějí jen na pravidelné počítání a lékařskou prohlídku. Strážní mají strach, že běženci v nepozorované chvíli přeskočí plot a utečou. Ozbrojení policisté se s nikým nemažou. Tesru to poznal na vlastní kůži, když ho v Libyi zadrželi, dostal přitom nakládačku pažbou od samopalu. A teď musí pravidelně k lékaři, aby mu ošetřil zlomená žebra.
Až osm set tisíc migrantů
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) připlulo od začátku roku do 1. května z jihu k italským břehům 28 593 lidí. Alarmující je i další cifra: 976 lidí se při pokusu překonat 200 až 300 km po moři do Itálie utopilo. Největší díl tady sice připadá na neštěstí z poloviny dubna, kdy při přestupování z menších lodí kleslo ke dnu větší plavidlo i s 500 migranty na palubě, přesto je toto číslo velmi vysoké. Pro srovnání, ze 150 tisíc uprchlíků plujících mezi Tureckem a Řeckem jich našlo smrt v moři 376.
"To, že letos přijde do Evropy mnohem více migrantů přes Libyi, je jisté," řekl v rozhovoru pro německý nedělník Welt am Sonntag zvláštní zmocněnec OSN pro Libyi Martin Kobler. Podle něj je možné letos očekávat minimálně sto tisíc běženců. Ministr obrany Francie Jean-Yves Le Drian udává o mnoho vyšší číslo - 800 tisíc migrantů připravených na severu Afriky na cestu. Libyjské úřady jeho tvrzení sice ihned označily za přehnané, je však třeba brát v úvahu, že Francie a její vojenská rozvědka však má v Africe exkluzivní postavení a informace.
Křehká Nigérie
Statistiky udávají původ migrantů téměř výhradně z Afriky: nejvíc z Nigérie, následuje Gambie, Senegal, Guinea, Pobřeží slonoviny, Somálsko, Mali, Maroko a Eritrea. Podle OSN je na 20 milionů lidí jen ze sahelského regionu, tedy pásu savan jižně od Sahary táhnoucího se napříč celým kontinentem, ohroženo nedostatkem potravin. Na 2,6 milionu lidí pak žije pod hranicí hladu.
Největší migrační hrozbu představuje v současné době Nigérie, která od července 2009 válčí s radikální islamistickou skupinou Boko Haram. Na milion lidí muselo opustit domovy, 150 tisíc z nich je v sousedních zemích Nigeru, Čadu a Kamerunu. Boko Haram postupuje s nebývalou brutalitou hlavně vůči křesťanům. Konflikt se zatím naštěstí nešíří dál a ohrožuje jen pět procent území státu. Agentura Exclusive Analysis Ltd., která se zabývá prognózami rizik, ale varuje: "Pokud Boko Haram dokáže využít přetrvávající skryté sektářské tendence, může to vést k válce mezi severem a jihem země." Něco takového už Nigérie zažila v letech 1967 až 1970, občanská válka stála milion životů a jen hlady umíralo deset tisíc lidí denně. Opakování této situace by nejlidnatější africké zemi se 174 miliony obyvateli zcela určitě vedla k obrovské migrační vlně, kdy mnozí Nigerijci mají před sebou příklad Syřanů vřele přijímaných v Evropě.
Pašerákům vstříc
Na všem dobře vydělávají pašerácké gangy s mezinárodní působností, které po uzavření Balkánské cesty obrátily částečně svůj zájem směrem k Africe. Převaděčům hodně usnadnil situaci pád režimu Muammara Kaddáfího na podzim 2011. Libyjský diktátor totiž pašerácké koridory dle možností dobře hlídal. Dnešní Libye je rozdělená mezi šest ozbrojených skupin, kde vláda sídlí v Tobruku a metropoli Tripolis ovládají islamisté z konkurenčního kabinetu. Ozbrojené milice se pak na pašování samy podílejí a roční zisk pašeráckého byznysu činí v zemi až 300 milionů dolarů (7,5 mld. korun).
Itálie proto chce na své jižní námořní hranici podobný model, jako od poloviny března funguje mezi Řeckem a Tureckem. Každý migrant by byl sice zachráněn z moře a přijat, po několika dnech v detenčním centru na evropském kontinentě ale vrácen zpět do Libye. Konečné rozhodnutí o ochraně jižní evropské hranice padne na varšavském summitu NATO 7. a 8. července. Otázka je, jaká bude další agenda. V případě migrace z Afriky totiž nelze jen postavit zeď a tvářit se, že řešení tamních konfliktů a krizí se nás netýká.
* Do jaké míry hrozí, že do Evropy se vydají statisíce lidí z Afriky?
* Ze kterých zemí k nám nyní na náš kontinent proudí nejvíce uprchlíků?
* Jaké neřešené krize sužují Afriku a nakolik jsou rizikem pro migraci?
* Jaké jsou metody pašeráckých gangů?
* Kolik migranti platí do za cestu do Evropy?
* Jaká opatření mohou redukovat migraci ve Středomoří?
ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 9. KVĚTNA 2016.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.