O dějinách
Historik: Hitler byl jako herec
09.03.2014 12:00 Rozhovor
Profesor Robert Kvaček (81) je mezi historiky pojem. Málokdo má tak široké vzdělání a za sebou tak zásadní dějepisné práce.
Petr Nárožný řekl, že by dal půlku svých komedií, kdyby znal o protektorátu a první republice třetinu věcí, které ví Robert Kvaček. Ten mu odvětil, že znalost historie štěstí ani úlevu nepřinášejí. Při rozhovoru o tom, jak vidí nacistickou okupaci Československa, od níž 15. března uplyne 75 let, či české hrdinství, zmínil i obavu, že tohle století bude ještě horší než to předchozí.
Čekalo se půl roku po podpisu mnichovské dohody, že dojde k okupaci?
Na to nebyl připraven nikdo. Kromě Hitlera. Nevyčítejme ale politikům, že připraveni nebyli. Samozřejmě byli varováni, ale nevěřili, že si Německo dovolí zničit mnichovskou dohodu pochodem svých jednotek do českých zemí. Třeba ministr zahraničí Chvalkovský měl alarmující informace, ale odbýval je tím, že je to stejné bití na poplach jako v květnu 1938, kdy se na základě zpráv o pohybech německých vojsk mobilizovala armáda. Uvažoval, že nejde jen o Československo, ale i o roztrhání mnichovské dohody. Zaplatit to Československem se mu zdálo jako malá cena. Ale stalo se.
Mnichovská dohoda měla znamenat stabilitu?
V Mnichově šlo o to, jestli se podaří Hitlera přimět akceptovat velmocenské mezinárodní vztahy. Zdálo se, že ano. Dobytí Československa Německem pak znamenalo rozbití systému, pro který si Chamberlain do Mnichova jel. Když se z něj vrací, na fotografii ukazuje papír, o němž se všichni domnívají - a ten snímek najdete i v učebnicích -, že jde o mnichovskou dohodu. Nejde. On ukazuje anglo-německou deklaraci, která má zajistit, že se spolu tyhle dva státy vojensky neutkají.
Odkdy byl Hitler rozhodnut Československo zlikvidovat?
Když řeknu, že od 30. září 1938, tak to bude vykládáno jako nepodloženost, ale on opravdu nebyl mnichovskou dohodou nadšen. Cílem bylo rozbít Československo, jemu nešlo o pohraničí, sudetští Němci mu mohli vlézt na záda. Ani v německých válečných plánech žádné sudetské Němce nenajdete. On je potřeboval jen k tomu, aby vyprovokovali mezinárodní napětí, z něhož bude profitovat. A tuhle úlohu svědomitě plnili.
V Německu se ovšem slavilo...
V Mnichově to bylo pro nacisty kromě Hitlera velké vítězství. "Předali nám své spojence na stříbrném podnose," říkal Hermann Göring. Sjeli se tam gauleiteři (nejvyšší regionální funkcionáři NSDAP, pozn. red.) z celého Německa, hrozně se opili, jak oslavovali. A celé město s nimi. Hitler byl úplně konsternován, když jel před polednem do královského paláce, jak jsou lidé opilí. Ptal se řidiče, co se to děje. A řidič říká: "Mein Führer, oni slaví mír." A Hitler: "Mír? Já jsem jim chtěl dát válku! Ale oni k ní ještě nejsou dovychováni." Hitler si vytvořil představu, že Západ ho nechá, že mu nebude překážet. Už tehdy věděl, že Československo domorduje. Po 20. říjnu 1938 vydal v tomto smyslu první pokyn a koncem prosince definitivní směrnici. Neměla to být vojenská akce přímého střetu, nemělo se střílet, ale zajistit obsazení měla armáda.
A v případě odporu?
S tím vůbec nepočítal. Kdyby se to stalo, zlomil by ho.
* Jak Hitler ovládal diplomacii?
* Proč chtěl vlastnoručně oběsit Edvarda Beneše?
* Proč není Lída Baarová zdaleka nevinnou obětí?
* Jak to bylo s českou kolaborací?
* Proč se ženeme do ještě větších katastrof?
Více se dočtete v nejnovějším vydání časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 10. března 2014.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.