Růžička neuzvedl pohár, Bém nechtěl být malý

Rukavice, hokejky a přilby letí nad hlavu, hráči Slavie se objímají, plácají si do dlaní a začínají slavit. Získali titul hokejových šampionů. Co se během středeční noci děje a dělo na ledě a v kabinách?

Nejprve se zastavme u poražených. Žádné velké zklamání na nich vidět není, byť od výhry ve vyrovnané sérii nebyli daleko. Jejich fandové je vyprovázejí pokřikem: „Pro nás jste mistři."

OSLAVY SLAVIE V OBRAZECH - ZDE

Arena však v tu chvíli už patří slávistům, vítězům. Halou zní tradiční skladba skupiny Queen We Are the Champions, kapitán týmu Josef Beránek si bere z rukou předsedy svazu ledního hokeje Vratislava Kulhánka pohár pro české hokejové mistry.

ČTĚTE TAKÉ: Mensator: Že jsme druzí? To přece není špatné

Kdo jsou nejdůležitější muži Slavie? Kapitán Josef Beránek, trenér Vladimír Růžička a brankář Adam Svoboda. Právě oni tři mají jako první možnost polaskat se s pohárem, teprve pak přicházejí na řadu ostatní.

Paradoxně největší problémy s trofejí má muž, který v minulosti pobral cen nejvíce. Velký šéf Růžička se nadvakrát pokouší zvednout pohár nad hlavu, leč bez úspěchu. Pak pokládá 140 cm vysoký klenot zpátky na led a líbá ho.

ČTĚTE TAKÉ: Extraliga v. NHL: která trofej je těžší a má uši? 

To jeho syn se s tím popasuje lépe. Řítí se do středového kruhu, jako starý rutinér zvedá pohár nad hlavu a s blaženým úsměvem zdraví fandy na ochozech.

Problémy s dvacetikilovým pohárem má o chvilku později i gólman Svoboda. "Ty jo, to je těžký, já to vůbec nečekal. Mně říkali, že je to těžký, ale zvednul jsem to pak jenom tak symbolicky. Jsem rád, že jsem si na to mohl sáhnout. Je to hezký, oslavíme a budeme se připravovat dál. Tedy spíš oslavíme," upřesnil s úsměvem od ucha k uchu.

ČTĚTE TAKÉ: Hadamczika naštval pozdní termín finále

S pohárem juchá Svoboda tak vehementně, až z něj spadne víko. "Přitom v médiích psali, že by se to víko nemělo vůbec urvat. To mě překvapilo. Asi bylo špatně přišroubovaný. Mně osobně to bylo jedno, ale aby se pak na nás někdo nezlobil, že jsme to udělali my. To upadlo samo," usmívá se útočník Bednář.

Víko se vzápětí stává druhou relikvií k bouřlivé oslavě. Nejprve putuje od jednoho hráče k druhému a pak záhadně mizí z ledu. Co se s víkem stalo, objasnil v šatně obránce Vašíček: „Okamžitě jsme ho schovali, aby se mu něco nestalo, nechceme být jako Pardubice," připomenul to, že Pardubice pohár v roce 2005 totálně zdemolovaly a kvůli tomu musel být vyroben nový. „My si toho poháru vážíme," dodal Vašíček.

To už slavící suita slávistů doráží do šatny. A protože tradice je třeba naplňovat, plní se pohár až po okraj šampaňským a zapalují se nezbytné havana doutníčky. Jediný, kdo ho nemá v puse, je útočník Jakub Klepiš. „Prostě na mě nezbyl," lituje na oko střelec úvodní branky zápasu. „Mrzí mě to, ale aspoň jednou jsem si potáhnul. Jednoho šluka jsem dostal od Kácy," děkuje Klepiš na dálku obránci Petru Kadlecovi.

"Posledních pět minut si vůbec nepamatuju, byl jsem mimo, mám prázdno, nebylo slyšet vlastního slova, ale radost. Jsem asi jen hloupej gólman. Ani nevím, kdo dával góly. Doufám, že si budu pamatovat alespoň první pivo," smál se gólman Adam Svoboda. "Když mi zavoláte za týden, tak mi snad neodumřou všechny buňky a budu si něco pamatovat," dodal s úsměvem.

ČTĚTE TAKÉ: Slavia má titul. Ovládla sedmý zápas i celé finále

Jediný politik, který se chtěl blýsknout před kamerami s oslavujícími slávisty, je pražský primátor Pavel Bém. Těsně předtím, než hráči znovu vyrazí na led poděkovat fanouškům, se vyškrábe na lavičku (aby měl mezi vyššími hokejisty patřičnou důstojnost) a zahaleká: „Kluci, za Prahu děkujeme." Hokejisté reagují velkým potleskem.

Velké emoce jsou znát na útočníkovi Jaroslavu Bednářovi, v tuzemsku se 31letý vicemistr světa z roku 2006 v Rize raduje z titulu vůbec poprvé. Teď stojí v šatně a se slzami v očích vypráví, že titul věnuje svému otci, který se v pondělí podrobil náročné operaci. Jde o jedinou vážnou chvilku od chvíle, kdy Slavia triumfovala.

Karlovarští fanoušci připravili hokejistům velkolepé přivítání

Karlovarští fanoušci připravili ve středu pozdě večer hokejistům HC Energie, čerstvým extraligovým vicemistrům, bouřlivé přivítání. Na stadionu v Rybářích se jich sešlo ke dvěma tisícovkám a očekávali příjezd autobusu z Prahy. Jenom o něco méně jich předtím na stadionu sledovalo na velkoplošné obrazovce historický úspěch jejich týmu, byť po finálové porážce se Slavií s ne úplně šťastným koncem. Svého týmu se fanoušci dočkali krátce po 23.00. Přestože se to zdálo prakticky nemožné, autobusu se podařilo úzkým průjezdem vjet přímo na ledovou plochu. Tam z něho před bouřící tribunou teprve hráči vystoupili. První kapitán Václav Skuhravý s pohárem pro vicemistry nad hlavou. Pokud byl připraven nějaký scénář vítání hokejistů, pak vzal v tuto chvíli úplně za své. Fanoušci ihned zaplavili celou plochu a vrhli se k hokejistům. Každý je chtěl poplácat po ramenou a na chvíli se dotknout poháru. Zpíval se klubový chorál, stříkalo šampaňské. Stovky hlasů skandovaly "Zdeňku, zůstaň" a dávali tak najevo, že by i v příští sezoně rádi viděli na střídačce domácích trenéra Zdeňka Veneru. Po půlnoci ruch ve staré karlovarské hale přezdívané "plechárna" pomalu ustával. Pro některé fanoušky, ale i hokejisty, ovšem oslavy historického klubového úspěchu nejspíše ještě nekončily. Jenom se přesunuly do místních barů či restaurací. Další oslavu, tentokrát už oficiálnějšího rázu, chystá město pro hokejisty na pátek, kdy je připraveno setkání s veřejností před hotelem Thermal.                                     (čtk)

"Tátovi to dobře dopadlo, takže to je dneska pro něj. Je na jednotce intenzivní péče. Určitě hned, jak ho dají na pokoj, za ním poletím a dám mu tu medaili. Od té doby, kdy šel do nemocnice, hrál jsem jenom pro tátu. Strašně moc se na něj těším," líčí Bednář. 

V tu chvíli už šampus teče proudem, uchráněn není prakticky nikdo, kdo do kabiny vkročí.

Velká oslava je na obzoru. "Ať nikdo nepočítá s tím, že se budu šetřit, jdu do toho, co to dá. Možná usnu někde v hospodě, ale nijak to neřeším, jdu nadoraz," spřádá plány oslav Svoboda. Netuší, jak dlouho na oslavě vydrží mezi "živými". "Já jsem v tom spíš takovej sprinter, takže možná odpadnu mezi prvními. Ale kdyby se jelo v pivech... To tady nemám asi konkurenta, zvládnu jich tak kolem dvaceti za večer, možná i víc," rozhlížel se po kabině Svoboda. "Mám asi pětadvacet za den, ale to už bylo," připomněl Svoboda. Na tvrdý alkohol ho však příliš neužije. "Jedině zelenou. Jsem odkojenej zelenou a pivem, jinak na tvrdý moc nejsem," uvedl Svoboda.

"Najdeme nějakou hospodu, dáme si nějaký pivo a pobavíme se trošku. Reprezentaci v hlavě mám, ale oslavy si musí člověk užít. Máme jako finalisti přijet do Liberce až v pátek, tak si tento večer užijeme," řekl Klepiš, jeden z adeptů pro reprezentační tým na květnové mistrovství světa v Kanadě.

To ale teď slávisté fakt neřeší. Teď slaví.

Foto: Lucie Pařízková